PREDSTAVENI

Sobota 1. února 2025, 19:30, La Fabrika
(Komunardů 1001, Praha 7 – Holešovice)
Sára Medková, Ivo Medek, Vít Zouhar: SÁRA´SMILE

Režie: Rocc
Video: Lukáš Medek

Účinkují: Sára Medková – klavír, hlas
Ivo Medek – dětské hračky, perkuse
Vít Zouhar – laptop

Nový multimediální operní projekt autorského kompozičního týmu Sára Medková, Ivo Medek, Vít Zouhar s videem Lukáše Medka a v režii Rocca přináší osobní výpověď s fragmenty smíchu a zapomenutou hudbou. Realitu stále rozšiřujeme. Nejen virtuálně, ale také reálně ji rozšiřujeme: tím, jak ji odlišně vnímáme, jak ji prožíváme, jak ji popisujeme, jak o ní uvažujeme a jak ji vykládáme. Žijeme mýty. Žijeme v mýtech a mytologizujeme prožívanou realitu. Každý den svádíme ukrutné boje a každý den heroicky vítězíme i statečně podléháme, každý den překonáváme sama sebe. Nerozeznáváme, co je skutečné a co je domnělé, co je zdánlivé, co je banální a co fatální. Popisujeme skutečnost jako mýtus, neboť skutečné se zdá málo dynamické, málo epické a málo dramatické. Běžné se zdá jako ohromující a ohromující se naopak ztrácí ve zdánlivé bezvýznamnosti. Vše určuje úhel pohledu. Vše je nástrojem síly. Síly pohnout úhlem pohledu. Síly vnímat jiný úhel pohledu. Sara'smile je vrstvením paralel: osudů, životů, pohledů, příběhů. Jsou to zlomky vrcholových linií ve velehorách každodennosti i mýtických příběhů. Fragmenty rituálů a náznaky receptů. Záblesky odrazů mnoha a mnoha Sár, které se v nekonečné smyčce rozpíjejí v odrazech zrcadel. Odrazem odrazů. Nevíme kolik jich je, kolik jich bylo, ani kolik jich bude. Víme jen, že mýtus je realita a realita má sílu mýtu. A tak se jí dotýkáme, mačkáme ji, ale ona jako nymfa uniká mezi přejíždějícími prsty.

Premiéra: 25. října 2022 v Divadle na Orlí v Brně v rámci festivalu Expozice nové hudby.
Délka představení ca. 60 minut bez přestávky
Nastudováno v češtině

Foto Jakub Joch

Úterý 4. února 2025, 19:00, Stavovské divadlo
NÁRODNÉ DIVADLO KOŠICE
Karol Szymanowski: KRÁL ROGER

Hudební nastudování: Peter Valentovič
Koncepce: Anton Korenči, Roland Khern Tóth, Stanislav Trnovský
Režie: Anton Korenči
Scéna: Ondrej Zachar
Kostýmy: Boris Hanečka
Světelný design: Róbert Farkaš
Sbormistr: Peter Valentovič

Roger – Michał Partyka
Roxana – Gabriela Hrženjak
Edrisi – Maksym Kutsenko
Pastýř – Juraj Hollý
Arcibiskup – Michal Onufer
Diakonka – Myroslava Havryliuk
Mladý chlapec – Oleksandr Tishchenko

Sbor a orchestr Národného divadla Košice, dětský sbor pod vedením Igora Dohoviče

Opera Král Roger je vrcholným dílem Karola Szymanowského, které vzniklo v letech 1918–1924. Libreto napsal skladatel ve spolupráci se svým vzdáleným bratrancem Jaroslawem Iwaszkiewiczem, který se později stal známým polským spisovatelem. Po několika návštěvách Itálie a Sicílie byl Szymanowski fascinován jejich kulturou a historií, stejně jako neznámými světy, které se mu ve středomořském prostředí otevíraly. Duchovní inspirací se pro krále Rogera staly také Eurípidovy Bakchantky, Platónův Faidron a Symposion a díla Friedricha Nietzscheho.

Opera nabízí příběh vládce Rogera jako představitele společenského systému, světa racionality, řádu a víry, který je narušen tajemným Pastýřem. Příchod novodobého proroka, který hlásá hédonismus a bujaré veselí a za nímž se vydávají masy, nejenže otřese stávajícím společenským řádem, ale zároveň odstartuje Rogerovu osobní proměnu. Sám Szymanowski označil své dílo za „mystérium“ – jeho tématem je sebepoznání člověka, jeho sexualita a změněné stavy vědomí, ale také náboženství a nové formy spirituality.

Tato originální syntéza hudebních a duchovně-filozofických vlivů v Králi Rogerovi je jedním z důvodů, proč se toto dílo v posledních letech přiblížilo modernímu publiku a zažívá renesanci na největších světových operních scénách.

Premiéra: 23. listopadu 2022 v Košicích
Délka představení 80 minut bez přestávky
Nastudováno v polském originále, české a anglické titulky

Představení je vhodné od 15 let

Foto Joseph Marčinský

Čtvrtek 6. února 2025, 19:30, Vzlet (Holandská 669/1, 101 00 Praha 10 – Vršovice)
VZLET, VOSTO5, MORAVSKÉ DIVADLO OLOMOUC, RUN OPERUN
Ivan Acher, Martin Konvička, Jiří Havelka, Marta Ljubková, Veronika Loulová: ZABIJAČKA

Režie: Jiří Havelka a Veronika Loulová
Dirigent: Petr Šumník
Scéna a kostýmy: Dragan Stojčevski
Dramaturgie: Marta Ljubková
Choreografie: Veronika Knytlová
Světelný design: Štěpán Hejzlar
Zvuk: Michal Brůna
Video: Martin Bražina
Hudební nastudování: Martin Konvička
Producenti: Petr Prokop, Jakub Málek
Produkce: Denisa Sedláčková, Martina Watzková, Adriána Spišáková, Emílie Formanová

Obsazení:
Řezník – Vladimír Chmelo
Starosta –David Szendiuch
Kněz –Peter Malý/ Raman Hasymau
Učitelka –Vanda Šípová
Hospodyně –Markéta Cukrová / Tereza Papoušková
Kořenářka –Zoja Oubramová
Vesničané a vesničanky: Josef Bobeš Havelka, Leontýna Janků, Marie Anna Krušinová, Robert Nižník, Antonie Rašilovová, Pavol Smolárik, Matěj Šíma, Sára Vosobová a dětský sbor Mifun pod vedením Jiřího Polívky
Pořadatelský výbor oslav: David Dvořák, Tomáš Jeřábek, Ondřej Bauer a Petr Prokop

Orchestr Moravského divadla Olomouc

Komická opera o třech dějstvích a dvou chodech. Rituální vítání jara jako příležitost podívat se do vlastních střev.

Na ves se pomalu snáší sníh. Je zima. A krutý hlad. Naštěstí je za rohem toužebně očekávaná událost, která všechny zachrání. Přijede řezník, bude zabijačka! Jak praví stará lidová moudrost, „hladový je vždycky smutný, nacpat bříško, to je nutný“, a kus flákoty je východiskem z každé existenciální krize. Řezník jako posel dobra, řezník jako vykupitel – a česká vesnice plná rázovitých postav. Původní opera vychází ze smetanovsko-ladovské tradice, ale přichází v době, kdy už většina venkovských prasat vzala za své. Příspěvek českému umění v době postní pro nás znamená opulentní uměleckou hostinu s nefalšovaným operním zpěvem, tanečními čísly, a dokonce dětským sborem!

Nastudováno v českém originále
Premiéra 1. března 2023
Délka přestavení: 70 minut bez přestávky

Foto Jan Mudra

Pátek 7. února 2025, 17:00, Stavovské divadlo
ŠTÁTNA OPERA, BANSKÁ BYSTRICA
Rachel Portman: Malý princ

Hudební nastudování: Igor Bulla
Režie: Dana Dinková
Scéna: Lucia Šedivá
Kostýmy: Ľudmila Várossová
Světelný design: Marek Červienka
Sbormistr: Daniel Simandl
Pohybová spolupráce: Dana Dinková
Dramaturgie: Alžbeta Lukáčová

Malý princ – Leonard Bíró
Pilot – Martin Popovič
Liška – Katarína Procházková
Had – Dušan Šimo
Voda – Patrícia Malovec
Růže – Michaela Kušteková
Obchodník – Šimon Svitok
Král – Ivan Zvarík
Opilec – Zoltán Vongrey
Marnivec – Peter Račko
Lampář – Andrej Vancel

Hudebně-dramatické dílo pro děti s podtitulem „magická opera“ je hudební adaptací nejvýznamnějšího pohádkového příběhu moderní literatury, nadčasové knihy Antoina de Saint-Exupéryho z roku 1943. Autorkou hudby je skladatelka Rachel Portman, oceňovaná zejména v žánru filmové hudby.

Dílo líčí příběh pilota (samotného autora – spisovatele), který během války uvízne se svým havarovaným letadlem v saharské poušti. Tam se setkává s Malým princem, který přiletěl ze vzdáleného asteroidu. Začne s ním vést rozhovor o smyslu života, o přátelství a lásce, o pýše a pokoře. V díle je mnoho metafor a přirovnání, která mohou naplnit dětskou duši a podobenstvími zaujmout i dospělé.

Spoluúčinkuje sbor, orchestr a balet Štátnej opery Dále účinkuje Banskobystrický dětský pěvecký sbor při ZUŠ Jána Cikkera

Premiéra 27. května 2022 v Banské Bystrici
Délka představení 120 minut včetně jedné přestávky
Nastudováno ve slovenském originále, české a slovenské titulky

Foto Zdenko Hanout

Pondělí 10. února 2025, 19:00, Státní opera
JIHOČESKÉ DIVADLO, ČESKÉ BUDĚJOVICE
Jan Jirásek: KOMENSKÝ

Libreto: Tomáš Jarkovský
Hudební nastudování: Jiří Štrunc
Režie: Tomáš Ondřej Pilař
Scéna: Marek Kubát, Tomáš Ondřej Pilař
Kostýmy: Dana Haklová
Světelný design: Daniel Tesař
Choreografie: Martin Šinták
Sbormistr: Martin Veselý
Dramaturgie: Eva Marečková, Marek Pavlíček

Jan Amos st. – Jan Šťáva
Jan Amos ml. – Jakub Hliněnský
Magdalena – Anna Moriová
Všudybud – Michal Marhold
Mámení – Zuzana Koś Kopřivová
Daniel, syn Komenského – František Sliž
Purkmistr / Ferdinand II. – Tomáš Kořínek
Doktor Tulp – Tomáš Maliniak
Dva měšťané – Martin Doucha / Tomáš Kotek, Přemysl Stibor
Dvě měšťanky – Tereza Faltýnová / Kristýna Janů, Anna Vodičková

Orchestr, sbor a balet Jihočeského divadla

Nová opera držitele dvou Českých lvů Jana Jiráska, zkomponovaná na objednávku Jihočeského divadla, vás filmovou rychlostí provede neklidnou Evropou 17. století. A zde, na pozadí válečných bouří a požárů, spatříte jeden z nejhlubších lidských příběhů, jaké naše dějiny znají. O tom, jak v labyrintu třicetileté války, morových ran, náboženské netolerance, osobních tragédií a života v emigraci najít ráj srdce.

Jan Amos Komenský patří mezi největší evropské myslitele novověké historie. Jeho myšlenky byly natolik nadčasové, že svou aktualitou překlenuly staletí a například právě v pedagogice se jimi řídíme dodnes. Život Jana Amose Komenského byl nelehký nejen proto, že velkou část prožil během třicetileté války, která byla do té doby historicky největším evropským konfliktem, byl svědkem i jiných ozbrojených konfliktů, v průběhu života jej ale postihlo i několik morových epidemií, které ho v Uherském Brodě připravily o rodiče a sestry, ve Fulneku o ženu i s dětmi a v Lešně jistě o mnoho známých a přátel.

V našem historickém povědomí si Jan Amos Komenský nese lidový titul „učitel národů“. To jistě právem, neboť právě jeho didaktické knihy mu otevřely dveře do celého světa. Působil ve Švédsku, v Anglii, kde jej chtěli jmenovat rektorem Harvardovy univerzity, nebo právě v polském Lešně, kde nalezl svůj domov, ze kterého byl ale později vyhnán za kolaboraci se Švédy, kteří předtím Lešno oblehli. Svých posledních 14 let prožil v Amsterdamu a byl pohřben v tehdy nedaleké vesnici Naarden. Ač zemřel s pocitem, že většina jeho děl shořela, a že po něm nic nezůstává, dodnes se zachovalo na 250 jeho titulů. Vedle didaktických spisů, jako je Orbis pictus nebo Brána jazyků otevřená, jsou to i knihy filozoficko-alegorické. Mezi nejznámější patří jistě Labyrint světa a ráj srdce, který vyšel přesně 400 let před premiérou opery Komenský. Z této knihy také pochází dvě postavy vystupující i v této opeře – Všudybud a Mámení. Výtvarnice je symbolicky oblékla do kostýmů posetých Komenského ilustracemi této knihy.

Světová premiéra: 6. prosince 2023 v Českých Budějovicích
Přibližná délka představení včetně jedné přestávky: 1 hodina 45 minut
Nastudováno v českém originále s německými titulky

Foto Martina Root

Čtvrtek 13. února 2025, 19:00, Stavovské divadlo
DIVADLO J. K. TYLA, PLZEŇ
Wolfgang Amadeus Mozart: La clemenza di Tito

Hudební nastudování: Michael Hofstetter
Dirigent: Jiří Petrdlík
Režie: Rocc
Scéna: Rocc
Kostýmy: Belinda Radulović
Světelný design: Kai Fischer, Jakub Sloup
Dramaturgie: Vojtěch Frank
Sbormistr: Jakub Zicha

Titus – Marek Žihla
Sextus – Markéta Cukrová
Annius – Barbora de Nunes-Cambraia
Vitellia – Barbora Perná
Servilia – Zuzana Koś Kopřivová
Publius – Jakub Hliněnský

Orchestr a sbor Divadla J. K. Tyla v Plzni

„Moji Pražané mi rozumějí“ je snad nejslavnější Mozartův citát, kterým vyjádřil svoji náklonost k českým zemím a k Čechům. Právě pro ně složil u příležitosti korunovace Leopolda II. českým králem operu o císaři Titovi. Opera zazněla poprvé 6. září 1791 v pražském Stavovském divadle. Pro svou mistrovskou hudbu, která posouvá do pozadí poněkud schematický děj z Říma z roku 79 n. l., je stále uváděna na světových operních scénách.

Premiéra: 27. ledna 2024 v Plzni
Délka představení včetně jedné přestávky: 140 minut
Nastudováno v italském originále s českými a německými titulky

Představení je vhodné od 15 let

Foto Martina Root

Sobota 15. února 2024, 16:30, Divadlo Spejbla a Hurvínka (Dejvická 38, Praha 6)
DIVADLO SPEJBLA A HURVÍNKA, NÁRODNÍ DIVADLO BRNO
Patricie Částková, Bedřich Smetana: HURVÍNEK PRODÁVÁ NEVĚSTU

Hudební nastudování: Ondrej Olos
Scénář, dramaturgie: Patricie Částková
Režie: Hana Mikolášková
Scéna a kostýmy: David Janošek

Spejbl – mluví a vodí Martin Trecha
Hurvínek – mluví Martin Trecha, vodí David Janošek
Mánička – mluví a vodí Jana Mundráková
Žeryk – mluví a vodí Jan Levý
Jeník / Vašek – Tomáš Kořínek
Mařenka – Jana Šrejma Kačírková
Kecal – David Nykl
Esmeralda / Hospodská – Eva Esterková
Principál – David Janošek
Inspicient – Ilona Š. Hájková

Obsazení orchestr
Housle – Barbora Tolarová / Lukáš Mik / Jiří Klecker
Kontrabas – Michal Pokorný / Filip Schejbal / Ondřej Sejkora / Jindřich Konvalinka
Klarinet – Tomáš Kraus / Jan Svoboda / Zdeněk Kužela / Jiří Tolar
Klavír – Ondrej Olos / Galina Aleshkevich / Kostiantyn Tyshko

Taťuldo, jak se prodává nevěsta? Jak jsi přišel na to, že by někdo prodal nevěstu, Hurvínku? No tady čtu: Národní divadlo Brno uvádí operu Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Tak jak to teda je, taťuldo? No víš, to je jen jako… jak bych ti to jen… je to taková finta, jak si koupit nevěstu sám pro sebe. Tak teď jsem z toho tumpachovej – prodává se nebo kupuje? Víš co, Hurvajz, vezmi Žeryka a Máničku a jdeme do opery, to bude jednodušší než ti to vysvětlovat!

Taky byste chtěli vědět, jak to vlastně je s tím prodáváním nevěsty? Smetanova Prodaná nevěsta patří mezi ikonické operní kousky, ale my jsme se rozhodli ji tentokrát přiblížit především dětem. A protože komická opera by měla být opravdu zábava, členové souboru Janáčkovy opery NdB pozvali mezi sebe ty nejlepší možné průvodce. V rodinném pořadu vás do Prodané nevěsty a do světa opery zavedou přímo slavné loutkové postavičky Spejbl s Hurvínkem a Máničkou. Chybět nebude ani Žeryk a taky ty nejlepší hudební kousky, protože oblíbeným loutkám budou pomáhat sólisté Janáčkovy opery NdB spolu se speciálním smetanovským miniorchestrem.

Premiéra: 24. listopadu 2023 v divadle Reduta, Brno
Délka představení 70 minut bez přestávky. Nastudováno v češtině
Představení je určeno dětem od pěti let.

Foto Marek Olbrzymek

Úterý 18. února 2025, 19:00, Stavovské divadlo
DIVADLO F. X. ŠALDY LIBEREC
Josef Mysliveček: ADAM A EVA

Hudební nastudování: Paolo Gatto
Režie: Linda Hejlová Keprtová
Scéna: Michal Syrový
Kostýmy: Tomáš Kypta
Sbormistr: Tadeáš Tulach
Dramaturgie: Lenka Dandová
Choreografie: Marika Mikanová

Adam – Maksym Kutsenko
Eva – Jolana Slavíková
Anděl spravedlnosti – Veronika Kaiserová
Anděl milosrdenství – Věra Poláchová
Příbuzní – Johana Březinová, Anya Beth Clarke, Jana Černá, Jaroslav Kolář, Michal Kováč, Lucy Grace Macphail, Kristýna Petrášková, Richard Svoboda, František Šourek, Alexey Yurakov

Sbor a orchestr opery Divadla F. X. Šaldy Liberec

„Plné ohně, ducha a života,“ těmito slovy se vyjádřil Wolfgang Amadeus Mozart směrem k oratoriu Adam a Eva Josefa Myslivečka. Takto příznivá slova na adresu díla jeho současníka byla v případě mimořádně kritického Mozarta naprostou výjimkou. Upozornil tím na dílo vysoké úrovně a hodnoty. Ocenil především Myslivečkovu melodickou vynalézavost, stejně jako průzračnost a přehlednost hudebního jazyka. Dílo bylo poprvé uvedeno v roce 1771 ve Florencii. České publikum doposud nemělo možnost oratorium slyšet naživo. Operní soubor DFXŠ v Čechách poprvé představil dílo scénicky.

Premiéra: 22. září 2023 v Liberci
Nastudováno v italském originále, české a německé titulky
Přibližná délka představení včetně jedné přestávky: 125 minut

Foto Daniel Dančevský

Čtvrtek 20. února 2025, 19:00, Na Marjánce
(Bělohorská 262, Praha 6) STUDIO VOLANTES
František Škroup: DRÁTENÍK

Hudební nastudování: Marek Čermák
Režie: Kateřina Křivánková
Scéna a kostýmy: Sylva Marková

Dráteník / Škroup – Matúš Šimko
Růženka – Lenka Cafourková Ďuricová
Vojtěch – Vincenc Ignác Novotný
Liduška – Zuzana Badárová
Květenský – Aleš Janiga
Lána – Jiří Miroslav Procházka
Kůl – Martin Vodrážka
Hranatý / Chmelenský – Martin Mihál

Volantes Orchestra, umělecký vedoucí Marek Čermák

Lásce neporučíš. Růžena a Vojtěch se do sebe zamilovali na první pohled, ale jejich otcové s nimi mají jiné plány.

Dráteník je komická opera o dvou dějstvích na libreto českého básníka a překladatele Josefa Krasoslava Chmelenského (1800-1839). Premiéru měla 2. února 1826 v pražském Stavovském divadle. Na Škroupův popud vypracoval Chmelenský poměrně rychle libreto a předložil jej Škroupovi ke zhudebnění. Ten partituru opery, uzpůsobenou zvyklostem vídeňského singspielu a francouzské opéra-comique, dokončil někdy před koncem roku 1825, a protože ji považoval za svou první významnou skladbu, přidělil jí opusové číslo 1. Sám pak Dráteníka nastudoval a vystoupil v něm v titulní tenorové úloze. Premiéra první původní české opery byla vnímána jako prvořadá společenská událost a zúčastnili se jí nejvýznamnější osobnosti českého kulturního života.

Nastudováno v českém originále
Přibližná délka představení včetně přestávky 120 minut
Premiéra: 18. srpna 2022 v rámci Olomouckých barokních slavností

Foto Panda Foto pro Olomoucké barokní slavnosti

Sobota 8. března 2025, 19:30, La Fabrika (Komunardů 1001, Praha 7 – Holešovice)
ENSEMBLE OPERA DIVERSA
Ondřej Kyas: DRUHÉ MĚSTO

Hudba a libreto: Ondřej Kyas
Dirigentka: Gabriela Tardonová
Režie: Kateřina Křivánková
Scéna a kostýmy: Sylva Marková
Videoprojekce: Tomáš Hrůza
Světla: Anna Laborová
Produkce: Magdalena Dostálová, Jiří Čevela, Sylva Marková

Účinkují:
Jana Vondrů
Aneta Podracká Bendová
Alžběta Symerská
Michael Robotka Tomáš Chloupek
Aleš Janiga
Pavel Slivka
Libor Skokan
Lukáš Riegel v mluvené roli Vypravěče

Orchestr Ensemble Opera Diversa, vedoucí Jan Bělohlávek

Opera o dvou dějstvích na motivy stejnojmenného románu Michala Ajvaze.

Zvláštní kniha z pražského antikvariátu, napsaná neznámým písmem, nedá hlavnímu hrdinovi spát – kousek po kousku odtajňuje skrytá tajemství Druhého města a snaží se porozumět jeho smyslu. Čím déle odtajňuje jeho indicie, tím více ho tajemné město pohlcuje. Co se skrývá ve středu města? Přežije souboj se žralokem na věži kostela? Doplují muž a žena na vysněné pláže? Přijede zelená tramvaj?

Světová premiéra: 16. prosince 2023 v CO.LABS, Brno
Přibližná délka představení včetně jedné přestávky: 130 minut
Nastudováno v českém originále

Foto Marek Olbrzymek

Neděle 9. března 2025, 19:30, Vzlet (Holandská 669/1, 101 00 Praha 10 – Vršovice)
ENSEMBLE DAMIAN
Jan Josef Rösler: KANTÁTA O MOZARTOVĚ SMRTI
Jan Branžovský: HOLOPRTSKÉ POSVÍCENÍ

Režie: Tomáš Hanzlík

KANTÁTA O MOZARTOVĚ SMRTI
Thálie – Markéta Israel Večeřová
Polyhymnia – Veronika Kaiserová
III. múza – Hana Solanská
IV. múza – Dorota Grossová
Petra Matějová – kladívkový klavír
Martin Smutný – pozitiv
HOLOPRTSKÉ POSVÍCENÍ
Kuba – Matyáš Jirka
Franta – Martin Geržičák
Liduška – Kamila Škrachová
Rychtář/Šenkýř – Radim Chmelík
Dorant – Arnau Petřivalský
Redvuta – Andrea Suchomelová
Minka – Anežka Procházková
Ponocný – Nil Petřivalský

Novodobá premiéra smuteční skladby z roku 1798 a české zpěvohry z Třebechovic pod Orebem.

Ač se může na první pohled zdát, že jsou si tyto dvě skladby námětově velmi vzdálené, mají překvapivě mnoho společného. Obě hudebniny se dochovaly unikátně v archivu Pražské konzervatoře, a to pouze ve verzi klavírního výtahu. Obě se výrazně vztahují k Mozartově osobě. V případě Röslera námětově a stylově a v případě Branžovského stylově i transformováním jeho hudby do nové podoby. Klavírní výtahy byly pro inscenaci Ensemble Damian – na základě dobově doložené praxe o hraní sólových klavírních sonát s průvodem continua – obohaceny ještě o doprovod varhanního pozitivu. V případě Kantáty tak dílo zvukově přibližuje sakrálnímu prostředí, v případě Holoprtského posvícení mechanickým hracím nástrojům z přelomu 18. a 19. století.

Mladičký Rösler byl od roku 1795 zaměstnán ve Stavovském divadle jako kapelník a dá se předpokládat, že Kantáta o Mozartově smrti zazněla za účasti místních hudebníků právě zde, v místě Mozartových největších triumfů, v pietní poloscénické podobě. V Kantátě vystupují múzy – bohyně tvůrčí umělecké inspirace – oplakávající zemřelého génia.

O životě i díle skladatele, překladatele, herce, dramaturga a agilního vlastence Jana Branžovského (31. 3. 1790 Třebechovice p. Orebem, – ?) máme žalostně málo informací. Byl synem zámečníka Jana a jeho manželky Anny roz. Vintrové. Jeho mladší bratr Václav (1801–1874) se stal farářem v Chotusicích a z jeho majetku pochází dochovaná partitura zpěvohry Veselá bída. Jan Branžovský studoval nejprve v Praze, kde byl nejspíše vokalistou. Po mutaci se vrátil domů a pokračoval na gymnáziu v Hradci Králové (1807–10) a v Litomyšli (1811–14). Jeho stopa po roce 1814 mizí. Podle literaturou zachycených zpráv v rodném městě působil jako aktivní divadelních, byl duší třebechovického ochotnického divadla: hrál komické úlohy, studoval a řídil představení a překládal a upravoval texty, do každé hry komponoval a pro interprety rozepisoval árie, dueta a sbory. Dochovanou máme pouze zpěvohru na český překlad hry E. Schikanedera Die Lyranten oder das lustige Elend, zpěvní čísla ke zpěvohře Holoprtské posvícení (autor textu ani rok vzniku není znám) a orchestrální předehru Rytíř Odalinský aneb Nevinná pomsta vraždy. Ta se stala v úpravě pro klavír a pozitiv Sinfonií k současnému nastudování Holoprtského posvícení. Branžovský v prvních dvaceti taktech cituje téma Mozartovy klavírní sonáty c moll KV 457, ovšem v durové tónině, další hudební vývoj je samostatný. Děj je zrekonstruován na základě indicií obsažených ve zpěvních číslech, veršované dialogy dotvořil Marek Řihák. Hudbu obsaženou na dvou místech, kde byly z rukopisu vytrženy listy, se podařilo vzhledem k periodické stavbě doplnit.

Premiéra: 2. června 2024 ve Vlastivědném muzeu v Olomouci
Přibližná délka představení včetně jedné přestávky: 140 minut
Nastudováno v češtině.

Foto Michal Málek

Neděle 16. března 2025, 19:30, Divadlo Komedie (Jungmannova 15/1, Praha 1)
OPERA STUDIO PRAHA
Joris Barcaroli: SGANARELLE ANEB DOMNĚLÝ PAROHÁČ

Dirigent: Sébastien Bagnoud
Režie: Emma Barcaroli & Vojtěch Svoboda

Sganarelle – Jan Hájek
Jeho žena – Denisa Hanušovská
Célie, mladá žena – Céline Barcaroli
Lélie, mladý muž – Denis Béhina
Georgibus – Jan Kukal
Gros-René – Vojtěch Svoboda, pantomima
Villebrequin – Thomas Garcia, klaun

Spolupráce s Compagnie Panta

Představení v česko-francouzské spolupráci se společností Compagnie Pantai. Současný francouzský skladatel Joris Barcaroli vychází z francouzské hudební tradice a zhudebňuje Molièrovo dílo ve stylu operety. Opera studio Praha dílo uvádí dílo v češtině – jako základ je použit překlad Karla Čapka. Představení propojuje dvě různé školy pantomimy, jak se vyvíjela v Čechách a ve Francii. Ačkoliv je Francie kolébkou pantomimy, později je spojována spíše s klaunerií, proto francouzskou školu reprezentuje klaun. Českou školu nonverbálního divadla pak mim. Tyto dvě němé role společně provází příběhem, každá s důrazem na svou výrazovou jedinečnost.

Nastudováno v češtině

Joris Barcaroli, foto Tristan Manoukian

Pátek 21. března 2025, 19:00, Winternitzova vila (Na Cihlářce 2092/10, Praha 5)
Kate Soper: HERE BE SIRENS
Haimoni Balgavá: ZVUKY DŽUNLE
Miloš Orson Štědroň: OPILCOVO DÍTĚ ANEB MALÝ MSTITEL
Experimentální hudebně-divadelní komponovaný večer

HERE BE SIRENS
Here Be Sirens je operní/divadelní dílo americké skladatelky Kate Soper, které spojuje překrásnou hudbu, děsivý rámus, groteskní komedii a antickou tragédii. Představuje mytologické sirény jako reálné živé bytosti, zaujaté svým vlastním původem a posedlé možností útěku z fádního ustavičného toužení. „Zde jsou Sirény“ je fráze, která se používala jako kartografická poznámka na středověkých mapách v místech neprobádaných vod, aby upozornila na neznámé nebezpečí. Je to také název opery, ve které se tato stvoření snaží prozkoumat spletitost svého původu, touhy, zármutky a strachy skrze jediné médium, které dokonale ovládají: zpěv.

Opera je určena pro tři sopranistky a klavír. V hudebním jazyku díla jsou slyšitelné rozmanité inspirace ve vokální polyfonii, melodickém jednohlasu, jazzové harmonii aj. a využívá také rozšířených interpretačních technik. Drásavou a syrovou hudbu střídají éterické plochy, mluvené pasáže, zpěv s klavírním doprovodem či a capella. Vokální party jsou v této opeře využívány melodicky, akordicky, preparovaně či jako bicí nástroj.

Scéna a režie: Zuzana Fischer
Účinkují: Aneta Podracká Bendová, Eva Marie Kořená, Jana Vondrů

ZVUKY DŽUNGLE
Performance dua HANA a HAIMONI Zvuky džungle představuje zhudebnění středoamerických pralesů prostřednictvím hry na příčnou flétnu, klavír, zpěv a scénického, dramaticko-pohybového zpracování. Cyklus pracuje s imaginací posluchače, improvizací, často mění zvukovou barevnost, ale nebojí se ani ticha. Existuje však v pralese ticho? Přestože skladba využívá rozšířené techniky hry na nástroje a její popis se může zdát experimentální, díky představivosti posluchače bude skladba snadno srozumitelná. Haimoni Balgavá získala za stejnojmenný cyklus Zvuky džungle (pro flétnu a orchestr) mezinárodní cenu GENERACE 2021, jeho zpracování pro flétnu a klavír, které uslyšíte na festivalu Opera, je jeho volným pokračováním.

Účinkují: Hana Hána – flétna a zpěv Haimoni Balgavá - klavír

OPILCOVO DÍTĚ aneb Malý mstitel
Miniopera pro tři postavy a klavír na text P. H. Camiho vznikla na objednávku nakladatelství Teapot u příležitosti bibliofilského vydání výboru z Lamího mikrokomedií Krotitel šneků. Libreto: Miloš Orson Štědroň

Účinkují:
Ubohá matka – Veronika Movsesyan
Hanebný otec – Martin Vodrážka
Hodné dítě – Lea a Tea Štědroňovy
Klavírní doprovod – Miloš Orson Štědroň

Přibližná délka představení 110 minut včetně jedné přestávky.
Nastudováno v angličtině (Here be Sirenes) a češtině

Foto Žaneta Havelková

Foto Jan Rasch

Neděle 23. března 2025, 15:00, Pražský Hlahol (Masarykovo nábřeží 16, Praha 1)
OPERA LIDEM
Bedřich Smetana: PRODANÁ NEVĚSTA

Režie: Vladimír Chmelo
Hudební nastudování: Ahmad Hedar, Vladimír Chmelo
Kostýmy: Roman Šolc
Akrobatická čísla: Jurij Kolva

Klavír: Ahmad Hedar
Klarinet: Aleš Hustoles / Tomáš Hustoles / Tomáš Čistecký
Akrobatická čísla: Taneční akrobacie Jurije Kolvy

Mařenka – Tereza Mátlová
Jeník – Peter Berger
Kecal – Daniel Hůlka
Vašek – Peter Malý
Krušina – Vladimír Chmelo
Krušinová – Markéta Dvořáková
Mícha – Petr Matuszek
Háta – Kateřina Jalovcová
Esmeralda – Dana Šťastná
Principál – Matěj Doležal
Indián – Jiří Stejskal
Hospodská – Petra Prýmková
Dítě – Rozárka Hůlková

Opera tak, jak ji divák často nezažije: na dosah ruky, v těsné blízkosti, v netypickém prostředí. Vynikající sólisté, citlivá úprava pro komorní, hravou inscenaci.

Na vltavském nábřeží, mezi Tančícím domem a Národním divadlem, stojí Spolkový dům Hlahol. Secesní klenot Josefa Fanty s jedinečným geniem loci skrývající poslední velké dílo Alfonse Muchy. Právě zde uvádí soubor Opera lidem „nejnárodnější“ českou operu, Smetanovu Prodanou nevěstu, v níž se představují přední čeští a slovenští pěvci. Důraz klade na srozumitelnost, tradici, uměleckou kvalitu a přístupnost široké veřejnosti – od rodin s dětmi po operní nadšence. Proslulou komickou operu přináší v citlivě zkrácené podobě, ve verzi s mluvenými dialogy, za komorního doprovodu klavíru a dvou klarinetů. Inscenace je založena na zdůraznění základních rysů české povahy, vtipu, hudební poezii a nadsázce. Za zvuku známých melodií jako „Proč bychom se netěšili“ či „Znám jednu dívku“ se diváci ocitají přímo v centru operního dění.

Nastudováno v českém originále
Premiéra: 6. března 2024
Délka představení ca. 130 minut včetně jedné přestávky

Foto archiv Opera lidem

Sobota 29. března 2025, prostor v jednání
OPERATIVA
David Ryan, Vít Zouhar, Rocc: I-ME

Koncept, hudba, sound art, live performance: David Ryan, Vít Zouhar
Koncept, inscenace: Rocc

Účinkují
Katja Konvalinka – hlas
Sanja Nešković Peršin – performer
Jaroslav Topinka – zvuk

Koprodukce se Slovinským komorním hudebním divadlem

Výzkumný a experimentální operní projekt, který se snaží zkoumat nové hudebně-divadelní formy a otevřít hranice chápání toho, čím opera může být.

Východiskem projektu je použití textů a slov v rámci vývoje raných oper pozdní renesance, jejichž libreta silně čerpala z Ovidiových Proměn. Jedná se o čtvrtý díl volného operního cyklu ECHO-Metamorphoses, který režisér Rocc zahájil v roce 2015 společně s Vítem Zouharem (Prague Quadrennial 2015) a na kterém spolupracovali Natalia Ushakova (Festival Opera Praha, 2017) a ISHA Trio (Prague Quadrennial 2019).

Složitá historie raných oper a jejich intelektuální zázemí při pokusech o moderní realizaci řeckého dramatu podle historických principů zůstává fascinujícím hlavolamem pro současnou praxi. Samotné libreto v různých živých, mrtvých a uměle vytvořených jazycích pracuje s mytologickým námětem Echa a s řadou epigramů ze slavné Anthologia Graeca ze 7. století př. n. l. Samotné epigramy nám dávají obrovský vhled do vývoje poezie a jejího prolínání s pamětí a časem. Doslovný překlad slova epigram je „nápis“ a tyto nápisy fungují jako podněty pro cestovatele podél cesty. Jsou to aforistické výpovědi o životě obecně, reflektující lidský úděl, úvahy o ztrátě, jsou dokumentací touhy a sexuálních výstřelků, stejně jako hrou se slovy a pojmy, ale především hrou samotného času. Velké mýty zůstávají přítomné v celé antologii, ale jsou konfrontovány realitou každodennosti. V současnosti fungují jako nalezené předměty – náměty, často vzdálené a odpudivé, ale také zvláštně blízké a přítomné. Výzkum starověké hudby překvapivě vyústil ve zkoumání melodie a vynález jednoduchých stupnicových postupů. Zvuk zkoumá možnosti něčeho zcela elementárního a tím otevírá nové akustické, vokální a prostorové možnosti. Kompozice obsahuje řadu fragmentů, které lze pozorovat jako mozaiku. I-ME odráží příběhy, události a osudy – to, co se stalo nelze zapomenout tak dlouho, dokud jsou nápisy čitelné. A když budou zapomenuty, budou přítomny jejich nepřítomností. Nápisy jsou hraniční kameny, které vymezují území myšlenek, zákonů, přesvědčení a činů. Projekt I-ME je tedy ozvěnou nezapomenutelného.

Premiéra: 8. prosince 2022 v rámci Festivalu Opera Schrattenbach
Přibližná délka představení: 60 minut, bez přestávky
Nastudováno v angličtině a esperantu

Foto - Darja Štravs Tisu

Sobota 5. dubna 2025, 11:00, Městská knihovna (Mariánské náměstí 98/1, Praha 1)
DĚTSKÁ OPERA PRAHA
Jaroslav Křička: TLUSTÝ PRADĚDEČEK A LOUPEŽNÍCI

Dirigent a hudební úprava: Jan Šimůnek
Režie: Jiřina Marková Krystlíková
Scéna: Jiří Votruba
Kostýmy: Tereza Mouchová
Světelný design: Ivo Dankovič
Sbormistr: Martin Vydra

Sólisté a sbor Dětská opera Praha
Orchestr: hráči Národního divadla

Dobře to dopadlo aneb Tlustý pradědeček, lupiči a detektývové je zpěvohra o dvou dějstvích Jaroslava Křičky podle stejnojmenné pohádky Josefa Čapka. Premiéra se uskutečnila v pražském Národním divadle 29. prosince 1932 v podání jeho činoherního souboru. K Roku české hudby se Dětská opera Praha rozhodla tuto pohádku znovu studovat a premiérové uvést v rámci festivalu Věčná naděje pod názvem Tlustý pradědeček a loupežníci.

Veselý příběh o tlusťoučkém pradědečkovi, který se vydá prodat koně na trh do Hradce a cestou zpět ho v lese zastihne prudká bouřka. A tak se běží schovat do blízké hospody "U zlatého džbánku". Netuší, že zde má svůj bál banda loupežníků. Ti ho nejprve okradou, ale pradědeček je svou chytrostí a pomocí četníků a detektiva Sherlocka Holmese přelstí. A tak se může se svým pejskem Voříškem vrátit s veselou písničkou domů ke své milované prababičce. Pohádku najdeme v knize Karla Čapka Devatero pohádek.

Délka představení: 60 minut, bez přestávky
Nastudováno v českém originále

Foto - Libor Galia

Neděle 6. dubna 2025, 15:00, Kostel Husova sboru (Wuchterlova 523/5, Praha 6)
Emil Viklický: ORÁČ Z ČECH

Libreto: Pavel Dominik
Režie: Rocc
Dirigentka: Ema Mikešková
Produkce: Kulturní Morava Účinkují:
Smrt – Michaela Zajmi
Oráč – Aleš Briscein

Autorem hudby je jeden z nejvýznamnějších českých hudebníků Emil Viklický (1948), jazzový pianista a hudební skladatel, absolvent americké Berklee College, hrající a komponující „napříč hudebními žánry“. Sklízel uznání na českých i zahraničních pódiích, a to nejen jako hudebník účinkující v předních jazzových uskupeních (vedle těch nejvýznamnějších hvězd jazzového hudebního světa), ale i jako skladatel artificiální hudby. Do této oblasti se řadí i několik jeho rozsáhlejších hudebně dramatických děl. K nejvýznamnějším z nich náleží i opera Oráč z Čech (Der Ackermann aus Böhmen) na námět německy píšícího českého autora, známého pod jménem Jan ze Žatce. Jeho dílo náleží k nejstarším a současně nejdůležitějším literárním památkám, vzniklým v českém kulturním prostoru a stalo se pojítkem mezi česky a německy mluvícími obyvateli „Srdce Evropy“.

Slovo režiséra: operu »Oráč z Čech« Emila Viklického vnímám jako spirituální operatorium. Libreto Pavla Dominika se zakládá na středověké disputaci Jana z Žatce z roku 1401 a již tento fakt, že se odkazuje na více než 600 let starou a jíž nastupujícím humanismem protkanou mysl, tomuto zhudebněnému „dialogu“ dodává absolutně nadčasovou dimenzí. Oráč coby alegoricky prototyp člověka, který se pokouší vyrovnat se smrtí své milované ženy, promlouvá s personifikovanou Smrti o smyslu lidského života, a nakonec se dostává až k samotnému „božímu soudu“: role Smrti je v životě prostě důležitá, dává životu smysl, a zase bez života by rovněž nebylo smrti. Co je v životě důležité, jsou pevné morální cíle – a víra. Ovšem co jsou dnes morální zásady a v co vlastně dnes věřit? To jsou otázky, ke kterým nás dílo vede. I dnes se stále snažíme vyhýbat smrti, místo abychom se v té hektické době zastavili, vzali si čas a popovídali si s ní. Takto se něco dozvíme, jen tak snad pochopíme lépe ten krásný život.

Premiéra nové verze díla v rámci festivalu Opera 2025
Nastudováno v českém originále
Přibližná délka představení: 60 minut

Neděle 6. dubna 2025, 19:00, Jízdárna Savarin (V Cípu 1, Praha 1)
LIEDER SOCIETY
PÍSNĚ ZTRACENÝCH DUŠÍ

Režie: Marie Anna Valíčková, Šimon Hrdlička

Klavír: Vojtěch Červenka

Zpěv
Tamara Morozová – soprán
Bella Adamova – mezzosoprán
Monika Jägerová – alt
Kristýna Kukalová – mezzosoprán
Radek Martinec – baryton

Koprodukce se souborem RUN OPERUN

Site-specific písňový happening

Vstupte do světa bizarního a děsivého, kde ztracené duše ožívají uprostřed temné atmosféry 19. století. Tento nevšední happening vás zavede na starý hřbitov, který vznikne v prostorách jízdárny Savarin. Jednotlivé duše tu vyprávějí své tragické, místy až groteskní příběhy. Zazní hudba J. Brahmse, F. Schuberta, C. Schumann, F. Liszta, G. Mahlera, A. Dvořáka, Z. Fibicha, A. V. Horáka. Dramaturgie pásma čerpá z fascinace estetikou temnoty, ošklivosti a nadpřirozena, které ovládly umělecké kruhy této éry, a propojuje je s lidovou slovesností plnou hrůzostrašných a tajemných motivů.

Diváci se ocitnou ve světě, kde se melancholie a děs prolínají s touhou po vykoupení. Strašidelné postavy a přízraky ožívají skrze hudbu, aby na konci večera mohly nalézt spásu. Život těmto podivným příběhům vdechnou přední interpreti mladé generace spolu s frekventanty koncertně-vzdělávací platformy spolku Mladý salón.
Tento bizarní hudebně-dramatický happening vás nenechá chladnými – připravte se na večer plný napětí, tajemství a nečekaných emocí, který vás vtáhne do světa podivného a neznámého.

Premiéra listopad 4. listopadu 2024.

Foto Barka Fabiánová

Pondělí 7. dubna 2024, 19:00, Státní opera
NÁRODNÍ DIVADLO BRNO
Richard Strauss: SALOME

Hudební nastudování: Marko Ivanović
Dirigenti: Marko Ivanović, Ondrej Olos
Režie: David Radok
Scéna: Dragan Stojčevski
Kostýmy: Zuzana Ježková
Světelný design: Přemysl Janda
Choreografie: Andrea Miltnerová
Dramaturgie: Patricie Částková

Herodes – Jaroslav Březina
Herodias – Eva Urbanová
Salome – Linda Ballová
Jochanaan – Birger Radde
Narraboth – Vít Nosek
Páže Herodiady – Jana Hrochová
1. Žid – Zbigniew Malak
2. Žid – Pavel Valenta
3. Žid – Petr Levíček
4. Žid – Michael Robotka
5. Žid – Kornél Mikecz
1. Nazarejec – Josef Škarka
2. Nazarejec – Zoltán Korda
1. voják – Josef Škarka
2. voják – David Nykl
Kapadocian – David Nykl
Otrokyně – Jitka Zerhauová

Orchestr Janáčkovy opery Národního divadla Brno, tanečníci

Dívka tančí. Jeden za druhým, ve smyslném pohybu, padá k zemi jejích sedm závojů. Tančí, aby potěšila krále Heroda, a chce za to jen jediné. Hlavu muže, kterého miluje. Když nechce opětovat její lásku, Salome touží alespoň po polibku jeho mrtvých úst…

Expresivní, krátká a šokující, tak by se dala stručně popsat Straussova opera Salome podle hry Oscara Wilda. Příběh inspirovaný Biblí o půvabné Salome, dceři krále Heroda, a její obsesivní lásce k prorokovi Jochanaanovi skutečně vyvolal při premiéře pořádný skandál. Zároveň se dílo plné silné, dramatické hudby a bohatých orchestrálních barev stalo celosvětovou senzací a je jí právem dodnes.

Premiéra: 17. června 2023 v Janáčkově divadla v Brně
Nastudováno v německém originále, české a anglické titulky
Délka představení: 1 hodina 45 minut, bez přestávky

Představení je přístupné od 15 let.

Foto - Marek Olbrzymek

Středa 9. dubna 2025, 19:00, Státní opera
NÁRODNÍ DIVADLO – STÁTNÍ OPERA
Giacomo Puccini: MANON LESCAUT

Dirigent: Andrij Jurkevyč / Piotr Staniszewski
Režie: Sláva Daubnerová
Scéna: Alexandre Corazzola
Kostýmy: Tereza Kopecká
Světelný design: Daniel Tesař
Choreografie: Jan Adam
Sbormistr: Adolf Melichar
Dramaturgie: Jitka Slavíková

Manon Lescaut: Ghiulnara Raileanu / Petra Alvarez Šimková
Lescaut: Lukáš Bařák / Czaba Kotlár
Renato des Grieux: Peter Berger / Milen Božkov
Geronte di Ravoir: Jiří Sulženko / František Zahradníček
Edmondo: Martin Šrejma / Daniel Matoušek
Hostinský / Seržant lukostřelců: Ivo Hrachovec / Roman Vocel
Taneční mistr / Lampář: Josef Moravec / Vít Šantora
Muzikant: Michaela Zajmi / Kateřina Jalovcová

Sbor a orchestr Státní opery, balet Opery Národního divadla

Život po boku bohatého Geronta by půvabné Manon nabídl přepych, ale žádnou vášeň. Spoustu vášně nachází Manon ve vztahu s chudým rytířem des Grieux. Musí se rozhodnout. Nedokáže to, a to se jí stane osudným…

Premiéra: 27. března 2025 ve Státní opeře
Nastudováno v italském originále, české a anglické titulky

Pondělí 14. dubna 2025, 19:00, Stavovské divadlo
NÁRODNÍ DIVADLO MORAVSKOSLEZSKÉ, OSTRAVA
Nino Rota: FLORENTSKÝ SLAMĚNÝ KLOBOUK

Hudební nastudování: Marek Šedivý
Režie: Jiří Nekvasil

Komická opera skladatele proslulého především hudbou k filmům Federica Felliniho nebo filmové trilogii Kmotr. Ve stínu těchto oscarových a jiných ocenění však často zůstává Rotova pozoruhodná tvorba opusů symfonických, komorních i hudebně-dramatických. Mimořádným dokladem skladatelova všestranného hudebního talentu je také komická opera Florentský slaměný klobouk, jejíž libreto je inspirováno slavnou fraškou Eugèna Labiche a Marca Michela. U nás si tento námět získal mimořádnou oblibu zejména díky filmovému zpracování Oldřicha Lipského z roku 1971 v hlavní roli s excelentním Milošem Kopeckým.
Příběh odehrávající se v Paříži poloviny 19. století vtahuje diváky do světa absurdních situací, záměn totožnosti a bouřlivého humoru. Sledujeme Fadinardův dobrodružný a chaotický svatební den poté, co jeho kůň sežere slaměný klobouk cizí ženy. Beznadějná snaha mladého ženicha nahradit klobouk dříve, než celá záležitost vyústí ve skandál, jej vede skrz sérii stále absurdnějších eskapád, v nichž je konfrontován s celou škálou barvitých postav. Rotova hudba plná živých melodií, důvtipné orchestrace a nápaditých hudebních motivů zdůrazňujících komediální prvky děje dokonale doplňuje rozmarnou povahu příběhu. Jde o skvěle vyváženou směs italské buffy, neoklasicistního stylu, hravé energie a skladatelova brilantního smyslu pro časování komediálních efektů. Florentský slaměný klobouk je jedním ze zásadních klenotů komické opery 20. století a jeho rozkošná hudba, nadčasový humor a nezadržitelná radost ze života teď v české premiéře přichází i k vám.

Česká premiéra: 13. března 2025 v Divadle Antonína Dvořáka
Nastudováno v italském originále, české a anglické titulky

Pondělí 14. dubna 2025, 15:00 / 16:30 / 18:15,
náměstí Václava Havla – piazzetta Národního divadla
František Chaloupka: ROZLUČKA SE SVOBODOU

Koncept: František Chaloupka a Tomáš Hlaváček

Soprány: Jana Vondrů, Aneta Podracká Bendová
Saxofony: Antonín Mühlhansl, Radim Hanousek, Pavel Zlámal, Pavel Šabacký

Jet stále vpřed, a pokud možno rychleji. Nezastavit se.
Pohybovat se, ale nehýbat. Zrozeny během jízdy, od narození přisáté k akumulátoru pohybu.
Apoštolky techno-optimismu, kněžky akcelerace oslavují svůj život na koloběžkách a šíří neutuchající víru v techno-optimismus.

Čas od času ale přijde krize. Jednu z postav začne nahlodávat techno-skepticismus, takže začne zpomalovat… Pouliční akce, která reaguje na aktuální společenské dění a snaží se přiblížit žánr opery kolemjdoucím, kteří jí třeba přímo neholdují. Ti se tak stávají součástí představení a jedinečného zážitku. Rozlučka se svobodou Františka Chaloupky řeší téma dobrovolné ztráty svobody díky technickému pokroku.

Délka představení: 12 minut
Nastudováno v češtině

Foto - Martin Popelář

Pátek 18. dubna 2025, 19:00, Stavovské divadlo
MORAVSKÉ DIVADLO OLOMOUC
Pietro Mascagni: SEDLÁK KAVALÍR
Ruggero Leoncavallo: KOMEDIANTI

Hudební nastudování: Petr Šumník
Dirigent: Marek Madeja / Petr Šumník
Režie: Veronika Kos Loulová
Dramaturgie: Viktorie Vášová
Scéna: Petr Vítek
Kostýmy: Vojtěch Hanyš
Světelný design: Jan Hugo Hejzlar
Choreografie: Martin Talaga
Sbormistr: Lubomíra Hellová

SEDLÁK KAVALÍR
Santuzza: Zuzana Jeřábková
Turiddu: Raman Hasymau
Lucia: Magda Málková
Alfio: Minsoo Ahn
Lola: Barbora Perná

KOMEDIANTI
Canio: León de la Guardia
Nedda: Barbora Perná
Tonio: Minsoo Ahn
Beppe: Raman Hasymau
Silvio: Daniel Kfelíř

Orchestr, sbor a balet Moravského divadla Olomouc, Dětský pěvecký sbor – BoDo centrum, o.s. pod vedením Hany Vyroubalové

Sedlák kavalír je příběhem lásky a nevěry, který skončí tragickou smrtí. Dramatický děj je podpořen i strhující hudbou, která umocňuje všechny nálady a emoce. Komedianti jsou vedle toho tematicky vrstevnatější. Jedním z témat, které se nakonec pro inscenační tým stalo klíčovým, je život umělců a jejich postavení ve společnosti. Současně je v Komediantech zásadní motiv divadla na divadle. Poznáme, co je nazkoušené a co vzniká v rámci improvizace? Co je divadlo a co je realita? Co je záměrné a co se vymyká kontrole?

Premiéra: 15. prosince 2023 v Olomouci
Nastudováno v italském originále, české a anglické titulky
Délka představení včetně jedné přestávky: 3 hodiny

Foto - Tereza Valnerová

Sobota 19. dubna 2025, 19:00, Národní divadlo
NÁRODNÍ DIVADLO
Charles Gounod: FAUST

Dirigent: Sébastien Rouland / Zbyněk Müller
Režie: Jan Philipp Gloger
Scéna: Ben Baur
Kostýmy: Karin Jud, Uta Meenen
Světelný design: Franck Evin
Choreografie: Ramses Sigl, Ismael Del Valle Espinosa
Sbormistr: Lukáš Kozubík
Dramaturgie: Beno Blachut

Doktor Faust – Alejandro Del Angel / Kyungho Kim
Mefistofeles – Jerzy Butryn
Valentin – Pavol Kubáň / Jiří Brückler
Markéta – Zuzana Marková / Jana Sibera
Marta – Jana Sýkorová / Sylva Čmugrová
Siebel – Arnheiđur Eiríksdóttir / Markéta Cukrová
Brander / Wagner – Pavel Švingr / Jan Hnyk

Historický učenec Faust údajně žil v letech 1480–1540. Podle legendy vzniklé krátce nato se tento lékař-alchymista spolčil s ďáblem, aby se mu vrátilo mládí. Příběh byl přitažlivou látkou interpretovanou z nejrůznějších úhlů a různými způsoby mnoha umělci. Faust, lyrická opera o pěti dějstvích francouzského skladatele Charlese Gounoda z roku 1859, je patrně nejslavnějším hudebně-dramatickým zpracováním látky. Gounod operu o Faustovi komponoval na libreto Julese Barbiera a Michela Florentina Carrého podle 1. dílu Goethova Fausta v překladu Gérarda de Nervala.

Orchestr, Sbor a Balet Národního divadla

Premiéra: 13. března 2025
Nastudováno ve francouzském originále, české a anglické titulky