Středa 29. ledna 2025, 19:00, Stavovské divadlo
SLEZSKÉ DIVADLO OPAVA
Leoš Janáček: KÁŤA KABANOVÁ
Hudební nastudování: Marek
Prášil
Režie: Jana Andělová Pletichová
Scéna: Jaroslav Milfajt
Kostýmy: Michaela Savovová
Sbormistr: Kremena Pešakova
Kabanicha –
Katarína Jorda
Káťa – Tereza
Kavecká
Dikoj – David
Szendiuch
Boris – Juraj
Nociar
Tichon – Jakub
Rousek
Kudrjaš – Vít
Šantora
Varvara – Anna
Moriová
Kuligin – Zdeněk
Kapl
Glaša – Lenka
Jakubcová
Fekluša – Andrea
Plachká
Žena z lidu – Lenka
Liberdová
Muž z lidu – Zdeněk
Krajíček
Orchestr, sbor a balet Slezského divadla Opava
Láska i nenávist, tíha konvence a lákavé zakázané ovoce…
Emotivní příběh Káti, která citově strádá v neutěšeném manželství a
podlehne vášni k mladému Borisovi, ale pod tíhou výčitek se k prohřešku
přiznává. Její tchýně, panovačná Kabanicha, by ji nejraději pohřbila zaživa.
Zoufalá Káťa končí svůj nenaplněný život v řece Volze…
Premiéra: 28. dubna 2024 v Opavě
Délka představení 2 hodiny 15 minut včetně dvou přestávek
Nastudováno v českém originále, české titulky
Foto Lukáš Wodeck
Sobota 1. února 2025, 19:30, La Fabrika
(Komunardů
1001, Praha 7 – Holešovice)
Sára
Medková, Ivo Medek, Vít Zouhar: SÁRA´SMILE
Režie: Rocc
Video: Lukáš Medek
Účinkují: Sára Medková – klavír, hlas
Ivo Medek – dětské hračky, perkuse
Vít Zouhar – laptop
Nový multimediální operní projekt autorského kompozičního týmu Sára
Medková, Ivo Medek, Vít Zouhar s videem Lukáše Medka a v režii Rocca
přináší osobní výpověď s fragmenty smíchu a zapomenutou hudbou.
Realitu stále rozšiřujeme. Nejen virtuálně, ale
také reálně ji rozšiřujeme: tím, jak ji odlišně vnímáme, jak ji prožíváme, jak
ji popisujeme, jak o ní uvažujeme a jak ji vykládáme. Žijeme mýty. Žijeme v
mýtech a mytologizujeme prožívanou realitu. Každý den svádíme ukrutné boje a
každý den heroicky vítězíme i statečně podléháme, každý den překonáváme sama
sebe. Nerozeznáváme, co je skutečné a co je domnělé, co je zdánlivé, co je
banální a co fatální.
Popisujeme skutečnost jako mýtus, neboť skutečné
se zdá málo dynamické, málo epické a málo dramatické. Běžné se zdá jako
ohromující a ohromující se naopak ztrácí ve zdánlivé bezvýznamnosti. Vše určuje
úhel pohledu. Vše je nástrojem síly. Síly pohnout úhlem pohledu. Síly vnímat
jiný úhel pohledu.
Sara'smile je vrstvením paralel: osudů, životů,
pohledů, příběhů. Jsou to zlomky vrcholových linií ve velehorách každodennosti
i mýtických příběhů. Fragmenty rituálů a náznaky receptů. Záblesky odrazů mnoha
a mnoha Sár, které se v nekonečné smyčce rozpíjejí v odrazech zrcadel. Odrazem
odrazů. Nevíme kolik jich je, kolik jich bylo, ani kolik jich bude. Víme jen,
že mýtus je realita a realita má sílu mýtu. A tak se jí dotýkáme, mačkáme ji,
ale ona jako nymfa uniká mezi přejíždějícími prsty.
Premiéra: 25. října 2022 v Divadle
na Orlí v Brně v rámci festivalu Expozice nové hudby.
Délka představení ca. 60 minut bez
přestávky
Nastudováno v češtině
Foto Jakub Joch
Úterý
4. února 2025, 19:00, Stavovské divadlo
NÁRODNÉ DIVADLO KOŠICE
Karol
Szymanowski: KRÁL ROGER
Hudební
nastudování: Peter Valentovič
Koncepce: Anton Korenči, Roland Khern Tóth,
Stanislav Trnovský
Režie: Anton Korenči
Scéna: Ondrej Zachar
Kostýmy: Boris Hanečka
Světelný
design: Róbert Farkaš
Sbormistr: Peter Valentovič
Roger – Michał Partyka
Roxana – Gabriela Hrženjak
Edrisi – Maksym Kutsenko
Pastýř – Juraj Hollý
Arcibiskup – Michal Onufer
Diakonka – Myroslava Havryliuk
Mladý
chlapec – Oleksandr Tishchenko
Sbor a orchestr Národného divadla Košice, dětský
sbor pod vedením Igora Dohoviče
Opera Král Roger je vrcholným dílem Karola
Szymanowského, které vzniklo v letech 1918–1924. Libreto napsal skladatel ve
spolupráci se svým vzdáleným bratrancem Jaroslawem Iwaszkiewiczem, který se
později stal známým polským spisovatelem. Po několika návštěvách Itálie a
Sicílie byl Szymanowski fascinován jejich kulturou a historií, stejně jako
neznámými světy, které se mu ve středomořském prostředí otevíraly. Duchovní
inspirací se pro krále Rogera staly také Eurípidovy Bakchantky, Platónův
Faidron a Symposion a díla Friedricha Nietzscheho.
Opera nabízí příběh vládce Rogera jako
představitele společenského systému, světa racionality, řádu a víry, který je
narušen tajemným Pastýřem. Příchod novodobého proroka, který hlásá hédonismus a
bujaré veselí a za nímž se vydávají masy, nejenže otřese stávajícím společenským
řádem, ale zároveň odstartuje Rogerovu osobní proměnu. Sám Szymanowski označil
své dílo za „mystérium“ – jeho tématem je sebepoznání člověka, jeho sexualita a
změněné stavy vědomí, ale také náboženství a nové formy spirituality.
Tato originální syntéza hudebních a
duchovně-filozofických vlivů v Králi Rogerovi je jedním z důvodů, proč se
toto dílo v posledních letech přiblížilo modernímu publiku a zažívá renesanci
na největších světových operních scénách.
Premiéra: 23. listopadu 2022 v
Košicích
Délka představení 80 minut bez
přestávky
Nastudováno v polském
originále, české a anglické titulky
Představení
je vhodné od 15 let
Foto Joseph Marčinský
Čtvrtek
6. února 2025, 19:30, Vzlet (Holandská 669/1, 101 00 Praha 10 – Vršovice)
VZLET,
VOSTO5, MORAVSKÉ DIVADLO OLOMOUC, RUN OPERUN
Ivan
Acher, Martin Konvička, Jiří Havelka, Marta Ljubková, Veronika
Loulová:
ZABIJAČKA
Režie: Jiří Havelka a Veronika Loulová
Dirigent: Petr Šumník
Scéna
a kostýmy: Dragan Stojčevski
Dramaturgie: Marta Ljubková
Choreografie: Veronika Knytlová
Světelný design: Štěpán Hejzlar
Zvuk: Michal Brůna
Video: Martin Bražina
Hudební nastudování: Martin Konvička
Producenti: Petr Prokop, Jakub Málek
Produkce: Denisa Sedláčková, Martina
Watzková, Adriána Spišáková, Emílie Formanová
Obsazení:
Řezník – Vladimír Chmelo
Starosta –David Szendiuch
Kněz –Peter Malý/ Raman Hasymau
Učitelka –Vanda Šípová
Hospodyně –Markéta Cukrová /
Tereza Papoušková
Kořenářka –Zoja Oubramová
Vesničané
a vesničanky: Josef Bobeš Havelka, Leontýna Janků,
Marie Anna Krušinová, Robert Nižník, Antonie Rašilovová, Pavol Smolárik, Matěj
Šíma, Sára Vosobová a dětský sbor Mifun pod vedením Jiřího Polívky
Pořadatelský
výbor oslav: David Dvořák, Tomáš Jeřábek, Ondřej
Bauer a Petr Prokop
Orchestr Moravského divadla Olomouc
Komická opera o třech dějstvích
a dvou chodech. Rituální vítání jara jako příležitost podívat se do
vlastních střev.
Na ves se pomalu snáší sníh. Je
zima. A krutý hlad. Naštěstí je za rohem toužebně očekávaná událost, která
všechny zachrání. Přijede řezník, bude zabijačka! Jak praví stará lidová
moudrost, „hladový je vždycky smutný, nacpat bříško, to je nutný“,
a kus flákoty je východiskem z každé existenciální krize. Řezník jako
posel dobra, řezník jako vykupitel – a česká vesnice plná rázovitých
postav.
Původní opera vychází ze
smetanovsko-ladovské tradice, ale přichází v době, kdy už většina venkovských
prasat vzala za své. Příspěvek českému umění v době postní pro nás
znamená opulentní uměleckou hostinu s nefalšovaným operním zpěvem,
tanečními čísly, a dokonce dětským sborem!
Nastudováno v českém originále
Premiéra 1. března 2023
Délka přestavení: 70 minut bez
přestávky
Foto Jan Mudra
Pátek
7. února 2025, 17:00, Stavovské divadlo
ŠTÁTNA
OPERA, BANSKÁ BYSTRICA
Rachel
Portman: MALÝ PRINC
Hudební
nastudování: Igor Bulla
Režie: Dana Dinková
Scéna: Lucia Šedivá
Kostýmy: Ľudmila Várossová
Světelný
design: Marek Červienka
Sbormistr: Daniel Simandl
Pohybová
spolupráce: Dana Dinková
Dramaturgie: Alžbeta Lukáčová
Malý princ
– Leonard Bíró
Pilot – Martin Popovič
Liška – Katarína
Procházková
Had – Dušan Šimo
Voda – Patrícia Malovec
Růže – Michaela
Kušteková
Obchodník – Šimon Svitok
Král – Ivan Zvarík
Opilec – Zoltán Vongrey
Marnivec – Peter Račko
Lampář – Andrej Vancel
Hudebně-dramatické dílo pro děti s
podtitulem „magická opera“ je hudební adaptací nejvýznamnějšího pohádkového
příběhu moderní literatury, nadčasové knihy Antoina de Saint-Exupéryho z roku
1943. Autorkou hudby je skladatelka Rachel Portman, oceňovaná zejména v žánru
filmové hudby.
Dílo líčí příběh pilota (samotného
autora – spisovatele), který během války uvízne se svým havarovaným letadlem v
saharské poušti. Tam se setkává s Malým princem, který přiletěl ze vzdáleného
asteroidu. Začne s ním vést rozhovor o smyslu života, o přátelství a lásce, o
pýše a pokoře. V díle je mnoho metafor a přirovnání, která mohou naplnit
dětskou duši a podobenstvími zaujmout i dospělé.
Spoluúčinkuje sbor, orchestr a balet
Štátnej opery
Dále účinkuje Banskobystrický dětský
pěvecký sbor při ZUŠ Jána Cikkera
Premiéra 27. května 2022
v Banské Bystrici
Délka představení 120 minut včetně
jedné přestávky
Nastudováno ve slovenském originále,
české a slovenské titulky
Foto Zdenko Hanout
Pondělí
10. února 2025, 19:00, Státní opera
JIHOČESKÉ DIVADLO, ČESKÉ BUDĚJOVICE
Jan
Jirásek: KOMENSKÝ
Libreto: Tomáš Jarkovský
Hudební
nastudování: Jiří Štrunc
Režie: Tomáš Ondřej Pilař
Scéna: Marek Kubát, Tomáš Ondřej Pilař
Kostýmy: Dana Haklová
Světelný
design: Daniel Tesař
Choreografie: Martin Šinták
Sbormistr: Martin Veselý
Dramaturgie: Eva Marečková, Marek Pavlíček
Jan
Amos st. – Jan Šťáva
Jan
Amos ml. – Jakub Hliněnský
Magdalena – Anna Moriová
Všudybud – Michal Marhold
Mámení – Zuzana Koś Kopřivová
Daniel,
syn Komenského – František Sliž
Purkmistr
/ Ferdinand II. – Tomáš Kořínek
Doktor
Tulp – Tomáš Maliniak
Dva
měšťané – Martin Doucha / Tomáš Kotek, Přemysl Stibor
Dvě
měšťanky – Tereza Faltýnová / Kristýna Janů, Anna
Vodičková
Orchestr, sbor a balet Jihočeského
divadla
Nová opera držitele dvou Českých
lvů Jana Jiráska, zkomponovaná na objednávku Jihočeského divadla, vás filmovou
rychlostí provede neklidnou Evropou 17. století. A zde, na pozadí válečných
bouří a požárů, spatříte jeden z nejhlubších lidských příběhů, jaké naše dějiny
znají. O tom, jak v labyrintu třicetileté války, morových ran, náboženské
netolerance, osobních tragédií a života v emigraci najít ráj srdce.
Jan Amos Komenský patří mezi
největší evropské myslitele novověké historie. Jeho myšlenky byly natolik
nadčasové, že svou aktualitou překlenuly staletí a například právě
v pedagogice se jimi řídíme dodnes. Život Jana Amose Komenského byl
nelehký nejen proto, že velkou část prožil během třicetileté války, která byla
do té doby historicky největším evropským konfliktem, byl svědkem i jiných
ozbrojených konfliktů, v průběhu života jej ale postihlo i několik morových
epidemií, které ho v Uherském Brodě připravily o rodiče a sestry, ve
Fulneku o ženu i s dětmi a v Lešně jistě o mnoho známých a přátel.
V našem historickém povědomí si
Jan Amos Komenský nese lidový titul „učitel národů“. To jistě právem, neboť
právě jeho didaktické knihy mu otevřely dveře do celého světa. Působil ve
Švédsku, v Anglii, kde jej chtěli jmenovat rektorem Harvardovy univerzity,
nebo právě v polském Lešně, kde nalezl svůj domov, ze kterého byl ale
později vyhnán za kolaboraci se Švédy, kteří předtím Lešno oblehli. Svých
posledních 14 let prožil v Amsterdamu a byl pohřben v tehdy nedaleké vesnici
Naarden. Ač zemřel s pocitem, že většina jeho děl shořela, a že po něm nic
nezůstává, dodnes se zachovalo na 250 jeho titulů. Vedle didaktických spisů, jako
je Orbis pictus nebo Brána jazyků otevřená, jsou to i knihy
filozoficko-alegorické. Mezi nejznámější
patří jistě Labyrint světa a ráj srdce, který vyšel přesně 400 let před
premiérou opery Komenský. Z této knihy také pochází dvě postavy vystupující i
v této opeře – Všudybud a Mámení. Výtvarnice je symbolicky oblékla do
kostýmů posetých Komenského ilustracemi této knihy.
Světová premiéra: 6. prosince 2023
v Českých Budějovicích
Přibližná délka představení včetně
jedné přestávky: 1 hodina 45 minut
Nastudováno v českém originále
s německými titulky
Foto Martina Root
Čtvrtek
13. února 2025, 19:00, Stavovské divadlo
DIVADLO J. K. TYLA, PLZEŇ
Wolfgang
Amadeus Mozart: La clemenza di Tito
Hudební nastudování: Michael Hofstetter
Dirigent: Jiří Petrdlík
Režie: Rocc
Scéna: Rocc
Kostýmy: Belinda Radulović
Světelný
design: Kai Fischer, Jakub Sloup
Dramaturgie: Vojtěch Frank
Sbormistr: Jakub Zicha
Titus – Marek Žihla
Sextus – Markéta Cukrová
Annius – Barbora de Nunes-Cambraia
Vitellia – Barbora Perná
Servilia – Zuzana Koś Kopřivová
Publius – Jakub Hliněnský
Orchestr a sbor Divadla J. K. Tyla v
Plzni
„Moji
Pražané mi rozumějí“ je snad nejslavnější Mozartův citát, kterým vyjádřil svoji
náklonost k českým zemím a k Čechům. Právě pro ně složil
u příležitosti korunovace Leopolda II. českým králem operu o císaři
Titovi. Opera zazněla poprvé 6. září 1791 v pražském Stavovském
divadle. Pro svou mistrovskou hudbu, která posouvá do pozadí poněkud
schematický děj z Říma z roku 79 n. l., je stále uváděna na světových
operních scénách.
Premiéra: 27. ledna 2024 v Plzni
Délka představení včetně jedné
přestávky: 140 minut
Nastudováno v italském originále
s českými a německými titulky
Představení
je vhodné od 15 let
Foto Martina Root
Sobota
15. února 2024, 16:30, Divadlo Spejbla a Hurvínka (Dejvická
38, Praha 6)
DIVADLO SPEJBLA A HURVÍNKA, NÁRODNÍ
DIVADLO BRNO
Patricie
Částková, Bedřich Smetana: HURVÍNEK PRODÁVÁ NEVĚSTU
Hudební
nastudování: Ondrej Olos
Scénář,
dramaturgie: Patricie Částková
Režie: Hana Mikolášková
Scéna
a kostýmy: David Janošek
Spejbl – mluví a vodí Martin Trecha
Hurvínek – mluví Martin Trecha,
vodí David Janošek
Mánička – mluví a vodí Jana Mundráková
Žeryk – mluví a vodí Jan Levý
Jeník
/ Vašek – Tomáš Kořínek
Mařenka – Jana Šrejma Kačírková
Kecal – David Nykl
Esmeralda
/ Hospodská – Eva Esterková
Principál – David Janošek
Inspicient – Ilona Š. Hájková
Obsazení orchestr
Housle – Barbora Tolarová / Lukáš Mik / Jiří Klecker
Kontrabas – Michal Pokorný / Filip Schejbal / Ondřej Sejkora / Jindřich
Konvalinka
Klarinet – Tomáš Kraus / Jan Svoboda / Zdeněk Kužela / Jiří Tolar
Klavír – Ondrej Olos / Galina Aleshkevich / Kostiantyn Tyshko
Taťuldo,
jak se prodává nevěsta? Jak jsi přišel na to, že by někdo prodal nevěstu,
Hurvínku? No tady čtu: Národní divadlo Brno uvádí operu Bedřicha Smetany
Prodaná nevěsta. Tak jak to teda je, taťuldo? No víš, to je jen jako… jak bych
ti to jen… je to taková finta, jak si koupit nevěstu sám pro sebe. Tak teď jsem
z toho tumpachovej – prodává se nebo kupuje? Víš co, Hurvajz, vezmi Žeryka a
Máničku a jdeme do opery, to bude jednodušší než ti to vysvětlovat!
Taky byste chtěli vědět, jak to
vlastně je s tím prodáváním nevěsty? Smetanova Prodaná nevěsta patří mezi ikonické operní kousky, ale my jsme
se rozhodli ji tentokrát přiblížit především dětem. A protože komická opera by
měla být opravdu zábava, členové souboru Janáčkovy opery NdB pozvali mezi sebe
ty nejlepší možné průvodce. V rodinném pořadu vás do Prodané nevěsty a do světa opery zavedou přímo slavné loutkové
postavičky Spejbl s Hurvínkem a Máničkou. Chybět nebude ani Žeryk a taky ty
nejlepší hudební kousky, protože oblíbeným loutkám budou pomáhat sólisté
Janáčkovy opery NdB spolu se speciálním smetanovským miniorchestrem.
Premiéra: 24. listopadu 2023
v divadle Reduta, Brno
Délka představení 70 minut bez přestávky.
Nastudováno v češtině
Představení
je určeno dětem od pěti let.
Foto Marek Olbrzymek
Úterý
18. února 2025, 19:00, Stavovské divadlo
DIVADLO F. X. ŠALDY LIBEREC
Josef
Mysliveček: ADAM A EVA
Hudební
nastudování: Paolo Gatto
Režie: Linda Hejlová Keprtová
Scéna: Michal Syrový
Kostýmy: Tomáš Kypta
Sbormistr: Tadeáš Tulach
Dramaturgie: Lenka Dandová
Choreografie: Marika Mikanová
Adam – Maksym Kutsenko
Eva – Jolana Slavíková
Anděl
spravedlnosti – Veronika Kaiserová
Anděl
milosrdenství – Věra Poláchová
Příbuzní – Johana Březinová, Anya Beth Clarke, Jana Černá,
Jaroslav Kolář, Michal Kováč, Lucy Grace Macphail, Kristýna Petrášková, Richard
Svoboda, František Šourek, Alexey Yurakov
Sbor a orchestr opery Divadla F. X.
Šaldy Liberec
„Plné
ohně, ducha a života,“ těmito slovy se vyjádřil Wolfgang Amadeus Mozart
směrem k oratoriu Adam a Eva Josefa
Myslivečka. Takto příznivá slova na adresu díla jeho současníka byla v případě
mimořádně kritického Mozarta naprostou výjimkou. Upozornil tím na dílo vysoké
úrovně a hodnoty. Ocenil především Myslivečkovu melodickou vynalézavost, stejně
jako průzračnost a přehlednost hudebního jazyka. Dílo bylo poprvé uvedeno v
roce 1771 ve Florencii. České publikum doposud nemělo možnost oratorium slyšet
naživo. Operní soubor DFXŠ v Čechách poprvé představil dílo scénicky.
Premiéra: 22. září 2023 v Liberci
Nastudováno v italském originále,
české a německé titulky
Přibližná délka představení včetně
jedné přestávky: 125 minut
Foto Daniel Dančevský
Čtvrtek
20. února 2025, 19:00, Na Marjánce
(Bělohorská
262, Praha 6)
STUDIO VOLANTES
František
Škroup: DRÁTENÍK
Hudební
nastudování: Marek Čermák
Režie: Kateřina Křivánková
Scéna
a kostýmy: Sylva Marková
Dráteník
/ Škroup – Matúš Šimko
Růženka – Lenka Cafourková Ďuricová
Vojtěch – Vincenc Ignác Novotný
Liduška – Zuzana Badárová
Květenský – Aleš Janiga
Lána – Jiří Miroslav Procházka
Kůl – Martin Vodrážka
Hranatý
/ Chmelenský – Martin Mihál
Volantes Orchestra, umělecký vedoucí
Marek Čermák
Lásce neporučíš. Růžena a Vojtěch
se do sebe zamilovali na první pohled, ale jejich otcové s nimi mají jiné
plány.
Dráteník je komická opera o
dvou dějstvích na libreto českého básníka a překladatele Josefa Krasoslava
Chmelenského (1800-1839). Premiéru měla 2. února 1826 v pražském Stavovském
divadle. Na Škroupův popud vypracoval Chmelenský poměrně rychle libreto a
předložil jej Škroupovi ke zhudebnění. Ten partituru opery, uzpůsobenou
zvyklostem vídeňského singspielu a francouzské opéra-comique, dokončil někdy
před koncem roku 1825, a protože ji považoval za svou první významnou skladbu,
přidělil jí opusové číslo 1. Sám pak Dráteníka nastudoval a vystoupil
v něm v titulní tenorové úloze. Premiéra první původní české opery byla
vnímána jako prvořadá společenská událost a zúčastnili se jí nejvýznamnější
osobnosti českého kulturního života.
Nastudováno v českém originále
Přibližná délka představení včetně
přestávky 120 minut
Premiéra: 18. srpna 2022
v rámci Olomouckých barokních slavností
Foto Panda Foto pro Olomoucké barokní slavnosti
Sobota
22. února 2025, 19:00, Stavovské divadlo
NÁRODNÍ
DIVADLO
Luigi Cherubini: Médea
Dirigent: Robert Jindra / David Švec
Režie: Roland Schwab
Scéna: Paul Zoller
Kostýmy: Sabine Blickenstorfer
Světelný design: Franck Evin
Sbormistr: Lukáš Kozubík, Pavel Vaněk
Dramaturgie: Ondřej Hučín
Médea: Svetlana Aksenova
Giasone: Evan LeRoy Johnson
Creonte: Marcell Bakonyi
Glauce: Jana Sibera
Neris: Arnheiður Eiríksdóttir
1. služka: Magdaléna Hebousse
2. služka: Alžběta Vomáčková
Velitel královské stráže: Martin Potoma
Médea přitahovala pozornost mnoha starověkých i novověkých autorů
– od Eurípida přes Senecu, Corneilla, Grillparzera, Jeana Anouilha, Piera Paola
Pasoliniho, Heinera Müllera až po současné tvůrce. I v oblasti opery
najdeme mnoho děl s tímto krajně dramatickým, tragickým a přes (či
právě pro) svou krutost velmi lidským námětem: Médea svému milovanému Jásonovi
obětovala vše a mnohokrát mu zachránila život – za to od něj chce jediné:
trvalou lásku. Jáson však ještě více než po Médee touží po moci a vybere
si jinou ženu, která mu má cestu k moci konečně otevřít. Zrazená Médea
v touze po pomstě neváhá sáhnout na to, co jinak bývá pro všechny matky to
nejposvátnější – život vlastních dětí… Závěrečnou a nejtragičtější část
dlouhého Médeina příběhu zhudebnil také italský skladatel Luigi Cherubini.
Cherubiniho Médea vznikla na francouzský text v roce 1797
pro Paříž, v hudbě ale snadno poznáme nezaměnitelně italskou
inspiraci, Cherubiniho opera je tak vlastně přímou předchůdkyní pozdějších
děl Rossiniho, Donizettiho a Belliniho. Italská verze Médey, kterou nyní
uvádí Národní divadlo, pochází z počátku 20. století a na světových
jevištích ji nejvíce proslavila v 50. a 60. letech božská Maria
Callas, pro niž se Médea stala jednou z ikonických rolí.
Sbor, orchestr a balet Opery Národního divadla
Premiéry: 23. a 25. ledna 2025 ve Stavovském divadle
Nastudováno v italském originále, české a anglické titulky
Sobota
8. března 2025, 19:30, La Fabrika (Komunardů
1001, Praha 7 – Holešovice)
ENSEMBLE OPERA DIVERSA
Ondřej
Kyas: DRUHÉ MĚSTO
Hudba
a libreto: Ondřej Kyas
Dirigentka: Gabriela Tardonová
Režie: Kateřina Křivánková
Scéna
a kostýmy: Sylva Marková
Videoprojekce: Tomáš Hrůza
Světla: Anna Laborová
Produkce: Magdalena Dostálová, Jiří Čevela, Sylva Marková
Účinkují:
Jana Vondrů
Aneta Podracká Bendová
Alžběta Symerská
Michael Robotka
Tomáš Chloupek
Aleš Janiga
Pavel Slivka
Libor Skokan
Lukáš Riegel v mluvené roli
Vypravěče
Orchestr Ensemble Opera Diversa,
vedoucí Jan Bělohlávek
Opera o dvou dějstvích na motivy
stejnojmenného románu Michala Ajvaze.
Zvláštní kniha z pražského
antikvariátu, napsaná neznámým písmem, nedá hlavnímu hrdinovi spát – kousek po
kousku odtajňuje skrytá tajemství Druhého města a snaží se porozumět jeho
smyslu. Čím déle odtajňuje jeho indicie, tím více ho tajemné město pohlcuje. Co
se skrývá ve středu města? Přežije souboj se žralokem na věži kostela? Doplují
muž a žena na vysněné pláže? Přijede zelená tramvaj?
Světová premiéra: 16. prosince 2023
v CO.LABS, Brno
Přibližná délka představení včetně
jedné přestávky: 130 minut
Nastudováno v českém originále
Foto Marek Olbrzymek
Neděle
9. března 2025, 19:30, Vzlet (Holandská
669/1, 101 00 Praha 10 – Vršovice)
ENSEMBLE DAMIAN
Jan
Josef Rösler: KANTÁTA O MOZARTOVĚ SMRTI
Jan
Branžovský: HOLOPRTSKÉ POSVÍCENÍ
Režie: Tomáš Hanzlík
KANTÁTA
O MOZARTOVĚ SMRTI
Thálie – Markéta Israel Večeřová
Polyhymnia – Veronika Kaiserová
III. múza – Hana Solanská
IV. múza – Dorota Grossová
Petra Matějová – kladívkový klavír
Martin Smutný – pozitiv
HOLOPRTSKÉ
POSVÍCENÍ
Kuba
– Matyáš Jirka
Franta – Martin Geržičák
Liduška – Kamila Škrachová
Rychtář/Šenkýř – Radim Chmelík
Dorant – Arnau Petřivalský
Redvuta – Andrea Suchomelová
Minka – Anežka Procházková
Ponocný – Nil Petřivalský
Novodobá
premiéra smuteční skladby z roku 1798 a české zpěvohry z Třebechovic
pod Orebem.
Ač se může na první pohled zdát, že jsou si tyto
dvě skladby námětově velmi vzdálené, mají překvapivě mnoho společného. Obě
hudebniny se dochovaly unikátně v archivu Pražské konzervatoře, a to pouze
ve verzi klavírního výtahu. Obě se výrazně vztahují k Mozartově osobě.
V případě Röslera námětově a stylově a v případě Branžovského stylově
i transformováním jeho hudby do nové podoby. Klavírní výtahy byly pro inscenaci
Ensemble Damian – na základě dobově doložené praxe o hraní sólových klavírních
sonát s průvodem continua – obohaceny ještě o doprovod varhanního
pozitivu. V případě Kantáty tak dílo zvukově přibližuje sakrálnímu
prostředí, v případě Holoprtského posvícení mechanickým hracím nástrojům z
přelomu 18. a 19. století.
Mladičký
Rösler byl od roku 1795 zaměstnán ve Stavovském divadle jako kapelník a dá se
předpokládat, že Kantáta o Mozartově smrti zazněla za účasti místních hudebníků
právě zde, v místě Mozartových největších triumfů, v pietní
poloscénické podobě. V Kantátě vystupují múzy – bohyně tvůrčí umělecké
inspirace – oplakávající zemřelého génia.
O životě i díle skladatele,
překladatele, herce, dramaturga a agilního vlastence Jana Branžovského (31. 3. 1790 Třebechovice p.
Orebem, – ?) máme žalostně málo informací. Byl synem zámečníka Jana a jeho
manželky Anny roz. Vintrové. Jeho mladší bratr Václav (1801–1874) se stal
farářem v Chotusicích a z jeho majetku pochází dochovaná partitura
zpěvohry Veselá bída. Jan Branžovský studoval nejprve v Praze, kde
byl nejspíše vokalistou. Po mutaci se vrátil domů a pokračoval na gymnáziu v
Hradci Králové (1807–10) a v Litomyšli (1811–14). Jeho stopa po roce 1814 mizí.
Podle literaturou zachycených zpráv v rodném městě působil jako aktivní
divadelních, byl duší třebechovického ochotnického divadla: hrál komické úlohy,
studoval a řídil představení a překládal a upravoval texty, do každé hry
komponoval a pro interprety rozepisoval árie, dueta a sbory. Dochovanou máme
pouze zpěvohru na český překlad hry E. Schikanedera Die Lyranten oder das
lustige Elend, zpěvní čísla ke zpěvohře Holoprtské posvícení (autor textu ani rok vzniku není
znám) a orchestrální předehru Rytíř Odalinský aneb Nevinná pomsta vraždy.
Ta se stala v úpravě pro klavír a pozitiv Sinfonií k současnému nastudování
Holoprtského posvícení. Branžovský v prvních dvaceti taktech cituje téma
Mozartovy klavírní sonáty c moll KV 457, ovšem v durové tónině, další hudební vývoj
je samostatný. Děj je zrekonstruován na základě indicií obsažených ve zpěvních
číslech, veršované dialogy dotvořil Marek Řihák. Hudbu obsaženou na dvou
místech, kde byly z rukopisu vytrženy listy, se podařilo vzhledem
k periodické stavbě doplnit.
Premiéra: 2. června 2024 ve
Vlastivědném muzeu v Olomouci
Přibližná délka představení včetně
jedné přestávky: 140 minut
Nastudováno v češtině.
Foto Michal Málek
Neděle
16. března 2025, 19:30, Divadlo Komedie (Jungmannova
15/1, Praha 1)
OPERA STUDIO PRAHA
Joris
Barcaroli: SGANARELLE ANEB DOMNĚLÝ PAROHÁČ
Dirigent: Sébastien Bagnoud
Režie: Emma
Barcaroli & Vojtěch Svoboda
Sganarelle – Jan Hájek
Jeho žena – Denisa
Hanušovská
Célie, mladá žena – Céline Barcaroli
Lélie, mladý muž – Denis Béhina
Georgibus – Jan Kukal
Gros-René – Vojtěch Svoboda,
pantomima
Villebrequin – Thomas Garcia, klaun
Spolupráce
s Compagnie Panta
Představení
v česko-francouzské spolupráci se společností Compagnie Pantai. Současný
francouzský skladatel Joris Barcaroli vychází z francouzské hudební tradice a
zhudebňuje Molièrovo dílo ve stylu operety. Opera studio Praha dílo uvádí dílo
v češtině – jako základ je použit překlad Karla Čapka. Představení
propojuje dvě různé školy pantomimy, jak se vyvíjela v Čechách a ve Francii.
Ačkoliv je Francie kolébkou pantomimy, později je spojována spíše
s klaunerií, proto francouzskou školu reprezentuje klaun. Českou školu
nonverbálního divadla pak mim. Tyto dvě němé role společně provází příběhem,
každá s důrazem na svou výrazovou jedinečnost.
Nastudováno v češtině
Joris Barcaroli, foto Tristan Manoukian
Pátek
21. března 2025, 19:00, Winternitzova vila (Na
Cihlářce 2092/10, Praha 5)
Kate
Soper: HERE BE SIRENS
Haimoni
Balgavá: ZVUKY DŽUNLE
Miloš
Orson Štědroň: OPILCOVO DÍTĚ ANEB MALÝ MSTITEL
Experimentální
hudebně-divadelní komponovaný večer
HERE
BE SIRENS
Here Be
Sirens je operní/divadelní dílo americké
skladatelky Kate Soper, které spojuje překrásnou hudbu, děsivý rámus,
groteskní komedii a antickou tragédii. Představuje mytologické sirény jako
reálné živé bytosti, zaujaté svým vlastním původem a posedlé možností útěku z
fádního ustavičného toužení. „Zde jsou
Sirény“ je fráze, která se používala jako kartografická poznámka na
středověkých mapách v místech neprobádaných vod, aby upozornila na neznámé
nebezpečí. Je to také název opery, ve které se tato stvoření snaží prozkoumat
spletitost svého původu, touhy, zármutky a strachy skrze jediné médium, které
dokonale ovládají: zpěv.
Opera je určena pro tři sopranistky
a klavír. V hudebním jazyku díla jsou slyšitelné rozmanité inspirace
ve vokální polyfonii, melodickém jednohlasu, jazzové harmonii aj.
a využívá také rozšířených interpretačních technik. Drásavou
a syrovou hudbu střídají éterické plochy, mluvené pasáže, zpěv
s klavírním doprovodem či a capella. Vokální party jsou v této
opeře využívány melodicky, akordicky, preparovaně či jako bicí nástroj.
Scéna a
režie: Zuzana Fischer
Účinkují: Aneta Podracká Bendová, Eva Marie Kořená, Jana Vondrů
ZVUKY
DŽUNGLE
Performance dua HANA a HAIMONI Zvuky džungle představuje zhudebnění
středoamerických pralesů prostřednictvím hry na příčnou flétnu, klavír, zpěv a
scénického, dramaticko-pohybového zpracování. Cyklus pracuje s imaginací
posluchače, improvizací, často mění zvukovou barevnost, ale nebojí se ani
ticha. Existuje však v pralese ticho? Přestože skladba využívá rozšířené
techniky hry na nástroje a její popis se může zdát experimentální, díky
představivosti posluchače bude skladba snadno srozumitelná. Haimoni Balgavá
získala za stejnojmenný cyklus Zvuky džungle (pro flétnu a orchestr)
mezinárodní cenu GENERACE 2021, jeho zpracování pro flétnu a klavír, které
uslyšíte na festivalu Opera, je jeho volným pokračováním.
Účinkují: Hana Hána – flétna a zpěv
Haimoni Balgavá - klavír
OPILCOVO DÍTĚ aneb Malý mstitel
Miniopera pro tři postavy a klavír na text P. H.
Camiho vznikla na objednávku nakladatelství Teapot u příležitosti
bibliofilského vydání výboru z Lamího mikrokomedií Krotitel šneků. Libreto: Miloš Orson Štědroň
Účinkují:
Ubohá matka – Veronika Movsesyan
Hanebný otec – Martin Vodrážka
Hodné dítě – Lea a Tea Štědroňovy
Klavírní doprovod – Miloš Orson Štědroň
Přibližná délka představení 110
minut včetně jedné přestávky.
Nastudováno v angličtině (Here
be Sirenes) a češtině
Foto Žaneta Havelková
Foto Jan Rasch
Neděle
23. března 2025, 15:00, Pražský Hlahol (Masarykovo
nábřeží 16, Praha 1)
OPERA LIDEM
Bedřich
Smetana: PRODANÁ NEVĚSTA
Režie: Vladimír Chmelo
Hudební
nastudování: Ahmad Hedar, Vladimír Chmelo
Kostýmy: Roman Šolc
Akrobatická
čísla: Jurij Kolva
Klavír: Ahmad Hedar
Klarinet: Aleš Hustoles / Tomáš Hustoles / Tomáš Čistecký
Akrobatická
čísla: Taneční akrobacie Jurije Kolvy
Mařenka – Tereza Mátlová
Jeník – Peter Berger
Kecal – Daniel Hůlka
Vašek – Peter Malý
Krušina – Vladimír Chmelo
Krušinová – Markéta Dvořáková
Mícha – Petr Matuszek
Háta – Kateřina Jalovcová
Esmeralda – Dana Šťastná
Principál – Matěj Doležal
Indián – Jiří Stejskal
Hospodská – Petra Prýmková
Dítě – Rozárka Hůlková
Opera tak,
jak ji divák často nezažije: na dosah ruky, v těsné blízkosti, v netypickém
prostředí. Vynikající sólisté, citlivá úprava pro komorní, hravou inscenaci.
Na vltavském nábřeží, mezi Tančícím domem a
Národním divadlem, stojí Spolkový dům Hlahol. Secesní klenot Josefa Fanty s
jedinečným geniem loci skrývající poslední velké dílo Alfonse Muchy. Právě zde
uvádí soubor Opera lidem „nejnárodnější“ českou operu, Smetanovu Prodanou
nevěstu, v níž se představují přední čeští a slovenští pěvci. Důraz klade na
srozumitelnost, tradici, uměleckou kvalitu a přístupnost široké veřejnosti – od
rodin s dětmi po operní nadšence. Proslulou komickou operu přináší v citlivě
zkrácené podobě, ve verzi s mluvenými dialogy, za komorního doprovodu klavíru a
dvou klarinetů. Inscenace je založena na zdůraznění základních rysů české
povahy, vtipu, hudební poezii a nadsázce. Za zvuku známých melodií jako „Proč
bychom se netěšili“ či „Znám jednu dívku“ se diváci ocitají přímo v centru
operního dění.
Nastudováno v českém originále
Premiéra: 6. března 2024
Délka představení ca. 130 minut
včetně jedné přestávky
Foto archiv Opera lidem
Sobota
29. března 2025, 20:00, Studio Hrdinů
(Veletržní palác, Dukelských Hrdinů 7/530/47, Praha 7 -
Holešovice)
OPERATIVA
David
Ryan, Vít Zouhar, Rocc: I-ME
Koncept,
hudba, sound art, live performance: David
Ryan, Vít Zouhar
Koncept,
inscenace: Rocc
Účinkují
Katja Konvalinka – hlas
Sanja Nešković Peršin – performer
Jaroslav Topinka – zvuk
Koprodukce se Slovinským komorním hudebním
divadlem
Výzkumný
a experimentální operní projekt, který se snaží zkoumat nové hudebně-divadelní
formy a otevřít hranice chápání toho, čím opera může být.
Východiskem projektu je použití
textů a slov v rámci vývoje raných oper pozdní renesance, jejichž libreta
silně čerpala z Ovidiových Proměn. Jedná se o čtvrtý díl volného operního cyklu
ECHO-Metamorphoses, který režisér Rocc zahájil v roce 2015 společně s
Vítem Zouharem (Prague Quadrennial 2015) a na kterém spolupracovali Natalia
Ushakova (Festival Opera Praha, 2017) a ISHA Trio (Prague Quadrennial 2019).
Složitá historie raných oper a
jejich intelektuální zázemí při pokusech o moderní realizaci řeckého dramatu
podle historických principů zůstává fascinujícím hlavolamem pro současnou
praxi. Samotné libreto v různých živých, mrtvých a uměle vytvořených jazycích
pracuje s mytologickým námětem Echa a s řadou epigramů ze slavné Anthologia
Graeca ze 7. století př. n. l. Samotné epigramy nám dávají obrovský vhled do
vývoje poezie a jejího prolínání s pamětí a časem. Doslovný překlad slova
epigram je „nápis“ a tyto nápisy fungují jako podněty pro cestovatele podél
cesty. Jsou to aforistické výpovědi o životě obecně, reflektující lidský úděl,
úvahy o ztrátě, jsou dokumentací touhy a sexuálních výstřelků, stejně jako hrou
se slovy a pojmy, ale především hrou samotného času. Velké mýty zůstávají
přítomné v celé antologii, ale jsou konfrontovány realitou každodennosti. V
současnosti fungují jako nalezené předměty – náměty, často vzdálené a odpudivé,
ale také zvláštně blízké a přítomné. Výzkum starověké hudby překvapivě vyústil
ve zkoumání melodie a vynález jednoduchých stupnicových postupů. Zvuk zkoumá
možnosti něčeho zcela elementárního a tím otevírá nové akustické, vokální a
prostorové možnosti. Kompozice obsahuje řadu fragmentů, které lze pozorovat
jako mozaiku. I-ME odráží příběhy, události a osudy – to, co se stalo nelze
zapomenout tak dlouho, dokud jsou nápisy čitelné. A když budou zapomenuty,
budou přítomny jejich nepřítomností. Nápisy jsou hraniční kameny, které
vymezují území myšlenek, zákonů, přesvědčení a činů. Projekt I-ME je tedy
ozvěnou nezapomenutelného.
Premiéra: 8. prosince 2022
v rámci Festivalu Opera Schrattenbach
Přibližná délka představení: 60
minut, bez přestávky
Nastudováno v angličtině a esperantu
Foto - Darja Štravs Tisu
Sobota
5. dubna 2025, 11:00, Městská knihovna (Mariánské
náměstí 98/1, Praha 1)
DĚTSKÁ
OPERA PRAHA
Jaroslav
Křička: TLUSTÝ PRADĚDEČEK A LOUPEŽNÍCI
Dirigent a
hudební úprava: Jan Šimůnek
Režie: Jiřina Marková Krystlíková
Scéna: Jiří Votruba
Kostýmy: Michaela
Vernerová
Světelný
design: Ivo Dankovič
Sbormistr: Ondřej
Kunovský
Sólisté a sbor Dětská opera Praha
Orchestr: hráči Národního divadla
Dobře to
dopadlo aneb Tlustý pradědeček, lupiči a detektývové je zpěvohra o dvou dějstvích Jaroslava
Křičky podle stejnojmenné pohádky Josefa Čapka. Premiéra se
uskutečnila v pražském Národním
divadle 29. prosince 1932 v podání jeho
činoherního souboru. K Roku české hudby se Dětská opera Praha
rozhodla tuto pohádku znovu studovat a premiérové uvést v rámci festivalu Věčná
naděje pod názvem Tlustý pradědeček a loupežníci.
Veselý příběh o tlusťoučkém pradědečkovi, který
se vydá prodat koně na trh do Hradce a cestou zpět ho v lese zastihne prudká
bouřka. A tak se běží schovat do blízké hospody "U zlatého džbánku".
Netuší, že zde má svůj bál banda loupežníků. Ti ho nejprve okradou, ale
pradědeček je svou chytrostí a pomocí četníků a detektiva Sherlocka Holmese
přelstí. A tak se může se svým pejskem Voříškem vrátit s veselou písničkou domů
ke své milované prababičce. Pohádku najdeme v knize Karla Čapka Devatero
pohádek.
Délka představení: 60 minut, bez
přestávky
Nastudováno v českém
originále
Foto - Libor Galia
Neděle
6. dubna 2025, 15:00, Kostel Husova
sboru (Wuchterlova 523/5, Praha 6)
Emil
Viklický: ORÁČ Z ČECH
Libreto: Pavel
Dominik
Režie: Rocc
Dirigentka: Ema Mikešková
Produkce: Kulturní Morava
Účinkují:
Smrt – Michaela Zajmi
Oráč – Aleš Briscein
Autorem
hudby je jeden z nejvýznamnějších českých hudebníků Emil Viklický (1948),
jazzový pianista a hudební skladatel, absolvent americké Berklee College,
hrající a komponující „napříč hudebními žánry“. Sklízel uznání na českých i
zahraničních pódiích, a to nejen jako hudebník účinkující v předních
jazzových uskupeních (vedle těch nejvýznamnějších hvězd jazzového hudebního
světa), ale i jako skladatel artificiální hudby. Do této oblasti se řadí i
několik jeho rozsáhlejších hudebně dramatických děl. K nejvýznamnějším
z nich náleží i opera Oráč
z Čech (Der Ackermann aus Böhmen) na námět německy píšícího českého
autora, známého pod jménem Jan ze Žatce. Jeho dílo náleží k nejstarším a
současně nejdůležitějším literárním památkám, vzniklým v českém kulturním
prostoru a stalo se pojítkem mezi česky a německy mluvícími obyvateli „Srdce
Evropy“.
Slovo
režiséra: operu »Oráč z Čech« Emila Viklického vnímám jako spirituální
operatorium. Libreto Pavla Dominika se zakládá na středověké disputaci Jana
z Žatce z roku 1401 a již tento fakt, že se odkazuje na více než 600
let starou a jíž nastupujícím humanismem protkanou mysl, tomuto zhudebněnému
„dialogu“ dodává absolutně nadčasovou dimenzí. Oráč coby alegoricky prototyp
člověka, který se pokouší vyrovnat se smrtí své milované ženy, promlouvá s personifikovanou
Smrti o smyslu lidského života, a nakonec se dostává až k samotnému
„božímu soudu“: role Smrti je v životě prostě důležitá, dává životu smysl,
a zase bez života by rovněž nebylo smrti. Co je v životě důležité, jsou
pevné morální cíle – a víra. Ovšem co jsou dnes morální zásady a v co vlastně
dnes věřit? To jsou otázky, ke kterým nás dílo vede. I dnes se stále snažíme
vyhýbat smrti, místo abychom se v té hektické době zastavili, vzali si čas
a popovídali si s ní. Takto se něco dozvíme, jen tak snad pochopíme lépe
ten krásný život.
Premiéra nové verze díla v rámci
festivalu Opera 2025
Nastudováno v českém originále
Přibližná délka představení: 60 minut
Neděle
6. dubna 2025, 19:00, Jízdárna Savarin (V Cípu 1, Praha 1)
LIEDER SOCIETY
PÍSNĚ
ZTRACENÝCH DUŠÍ
Režie: Marie Anna Valíčková, Šimon Hrdlička
Klavír:
Vojtěch Červenka
Zpěv
Tamara Morozová – soprán
Bella Adamova – mezzosoprán
Monika Jägerová – alt
Kristýna Kukalová – mezzosoprán
Radek Martinec – baryton
Koprodukce
se souborem RUN OPERUN
Site-specific
písňový happening
Vstupte do světa
bizarního a děsivého, kde ztracené duše ožívají uprostřed temné atmosféry 19.
století. Tento nevšední happening vás zavede na starý hřbitov, který vznikne
v prostorách jízdárny Savarin. Jednotlivé duše tu vyprávějí své tragické,
místy až groteskní příběhy. Zazní hudba J. Brahmse, F. Schuberta, C. Schumann,
F. Liszta, G. Mahlera, A. Dvořáka, Z. Fibicha, A. V. Horáka. Dramaturgie pásma
čerpá z fascinace estetikou temnoty, ošklivosti a nadpřirozena, které ovládly
umělecké kruhy této éry, a propojuje je s lidovou slovesností plnou
hrůzostrašných a tajemných motivů.
Diváci se ocitnou ve světě, kde se melancholie a děs prolínají s touhou po
vykoupení. Strašidelné postavy a přízraky ožívají skrze hudbu, aby na konci
večera mohly nalézt spásu. Život těmto podivným příběhům vdechnou přední
interpreti mladé generace spolu s frekventanty koncertně-vzdělávací
platformy spolku Mladý salón.
Tento bizarní hudebně-dramatický happening vás nenechá chladnými – připravte se
na večer plný napětí, tajemství a nečekaných emocí, který vás vtáhne do světa
podivného a neznámého.
Premiéra listopad 4. listopadu 2024.
Foto Barka Fabiánová
Pondělí
7. dubna 2024, 19:00, Státní opera
NÁRODNÍ DIVADLO BRNO
Richard
Strauss: SALOME
Hudební
nastudování: Marko Ivanović
Dirigenti: Marko Ivanović, Ondrej Olos
Režie: David Radok
Scéna: Dragan Stojčevski
Kostýmy: Zuzana Ježková
Světelný
design: Přemysl Janda
Choreografie: Andrea Miltnerová
Dramaturgie: Patricie Částková
Herodes – Jaroslav Březina
Herodias – Eva Urbanová
Salome – Linda Ballová
Jochanaan – Birger Radde
Narraboth – Vít Nosek
Páže
Herodiady – Jana Hrochová
1.
Žid – Zbigniew Malak
2.
Žid – Pavel Valenta
3.
Žid – Petr Levíček
4.
Žid – Michael Robotka
5.
Žid – Kornél Mikecz
1.
Nazarejec – Josef Škarka
2.
Nazarejec – Zoltán Korda
1.
voják – Josef Škarka
2.
voják – David Nykl
Kapadocian – David Nykl
Otrokyně – Jitka Zerhauová
Orchestr Janáčkovy opery Národního
divadla Brno, tanečníci
Dívka tančí. Jeden za druhým, ve
smyslném pohybu, padá k zemi jejích sedm závojů. Tančí, aby potěšila krále
Heroda, a chce za to jen jediné. Hlavu muže, kterého miluje. Když nechce
opětovat její lásku, Salome touží alespoň po polibku jeho mrtvých úst…
Expresivní, krátká a šokující, tak
by se dala stručně popsat Straussova opera Salome podle hry Oscara Wilda. Příběh inspirovaný Biblí o
půvabné Salome, dceři krále Heroda, a její obsesivní lásce k prorokovi
Jochanaanovi skutečně vyvolal při premiéře pořádný skandál. Zároveň se dílo
plné silné, dramatické hudby a bohatých orchestrálních barev stalo celosvětovou
senzací a je jí právem dodnes.
Premiéra: 17. června 2023
v Janáčkově divadla v Brně
Nastudováno v německém originále,
české a anglické titulky
Délka představení: 1 hodina 45
minut, bez přestávky
Představení
je přístupné od 15 let.
Foto - Marek Olbrzymek
Středa
9. dubna 2025, 19:00, Státní opera
NÁRODNÍ DIVADLO – STÁTNÍ OPERA
Giacomo
Puccini: MANON LESCAUT
Dirigent: Andrij
Jurkevyč / Piotr
Staniszewski
Režie: Sláva Daubnerová
Scéna: Alexandre Corazzola
Kostýmy: Tereza Kopecká
Světelný
design: Daniel Tesař
Choreografie: Jan Adam
Sbormistr: Adolf Melichar
Dramaturgie: Jitka Slavíková
Manon
Lescaut: Ghiulnara Raileanu / Petra Alvarez Šimková
Lescaut: Lukáš Bařák / Czaba Kotlár
Renato des
Grieux: Peter Berger / Milen Božkov
Geronte di
Ravoir: Jiří Sulženko / František Zahradníček
Edmondo: Martin Šrejma / Daniel Matoušek
Hostinský
/ Seržant lukostřelců: Ivo Hrachovec / Roman Vocel
Taneční
mistr / Lampář: Josef Moravec / Vít Šantora
Muzikant: Michaela Zajmi / Kateřina Jalovcová
Sbor a orchestr Státní opery, balet Opery
Národního divadla
Život po boku bohatého Geronta by
půvabné Manon nabídl přepych, ale žádnou vášeň. Spoustu vášně nachází Manon ve
vztahu s chudým rytířem des Grieux. Musí se rozhodnout. Nedokáže to,
a to se jí stane osudným…
Premiéra: 27. března 2025 ve Státní
opeře
Nastudováno v italském originále,
české a anglické titulky
Pondělí
14. dubna 2025, 19:00, Stavovské divadlo
NÁRODNÍ DIVADLO MORAVSKOSLEZSKÉ,
OSTRAVA
Nino
Rota: FLORENTSKÝ SLAMĚNÝ KLOBOUK
Hudební
nastudování: Marek Šedivý
Režie: Jiří Nekvasil
Komická opera skladatele
proslulého především hudbou k filmům Federica Felliniho nebo filmové
trilogii Kmotr. Ve stínu těchto
oscarových a jiných ocenění však často zůstává Rotova pozoruhodná tvorba opusů
symfonických, komorních i hudebně-dramatických. Mimořádným dokladem
skladatelova všestranného hudebního talentu je také komická opera Florentský slaměný klobouk, jejíž
libreto je inspirováno slavnou fraškou Eugèna Labiche a Marca Michela. U nás si
tento námět získal mimořádnou oblibu zejména díky filmovému zpracování Oldřicha
Lipského z roku 1971 v hlavní roli s excelentním Milošem Kopeckým.
Příběh odehrávající se v Paříži
poloviny 19. století vtahuje diváky do světa absurdních situací, záměn
totožnosti a bouřlivého humoru. Sledujeme Fadinardův dobrodružný a chaotický
svatební den poté, co jeho kůň sežere slaměný klobouk cizí ženy. Beznadějná
snaha mladého ženicha nahradit klobouk dříve, než celá záležitost vyústí ve
skandál, jej vede skrz sérii stále absurdnějších eskapád, v nichž je
konfrontován s celou škálou barvitých postav. Rotova hudba plná živých melodií,
důvtipné orchestrace a nápaditých hudebních motivů zdůrazňujících komediální
prvky děje dokonale doplňuje rozmarnou povahu příběhu. Jde o skvěle vyváženou
směs italské buffy, neoklasicistního stylu, hravé energie a skladatelova
brilantního smyslu pro časování komediálních efektů. Florentský slaměný klobouk
je jedním ze zásadních klenotů komické opery 20. století a jeho rozkošná hudba,
nadčasový humor a nezadržitelná radost ze života teď v české premiéře přichází
i k vám.
Česká
premiéra: 13. března 2025 v Divadle Antonína Dvořáka
Nastudováno
v italském originále, české a anglické titulky
Pondělí 14. dubna 2025, 15:00 / 16:30 / 18:15,
náměstí Václava Havla – piazzetta Národního divadla
František Chaloupka: ROZLUČKA SE
SVOBODOU
Koncept: František
Chaloupka a Tomáš Hlaváček
Soprány: Jana Vondrů, Aneta
Podracká Bendová
Saxofony: Antonín Mühlhansl, Radim
Hanousek, Pavel Zlámal, Pavel Šabacký
Jet stále vpřed, a pokud možno rychleji. Nezastavit se.
Pohybovat se, ale nehýbat. Zrozeny během jízdy, od narození přisáté k
akumulátoru pohybu.
Apoštolky techno-optimismu, kněžky akcelerace oslavují svůj život na
koloběžkách a šíří neutuchající víru v techno-optimismus.
Čas od času ale přijde krize. Jednu z postav začne nahlodávat
techno-skepticismus, takže začne zpomalovat…
Pouliční akce, která reaguje na aktuální společenské dění a snaží se
přiblížit žánr opery kolemjdoucím, kteří jí třeba přímo neholdují. Ti se tak
stávají součástí představení a jedinečného zážitku. Rozlučka se svobodou Františka Chaloupky řeší téma dobrovolné
ztráty svobody díky technickému pokroku.
Délka představení: 12 minut
Nastudováno v češtině
Foto - Martin Popelář
Pátek
18. dubna 2025, 19:00, Stavovské divadlo
MORAVSKÉ DIVADLO OLOMOUC
Pietro
Mascagni: SEDLÁK KAVALÍR
Ruggero
Leoncavallo: KOMEDIANTI
Hudební
nastudování: Petr Šumník
Dirigent: Marek Madeja / Petr Šumník
Režie: Veronika Kos Loulová
Dramaturgie: Viktorie Vášová
Scéna: Petr Vítek
Kostýmy: Vojtěch Hanyš
Světelný
design: Jan Hugo Hejzlar
Choreografie: Martin Talaga
Sbormistr: Lubomíra Hellová
SEDLÁK
KAVALÍR
Santuzza: Zuzana Jeřábková
Turiddu: Raman Hasymau
Lucia: Magda Málková
Alfio: Minsoo Ahn
Lola: Barbora Perná
KOMEDIANTI
Canio: León de la Guardia
Nedda: Barbora Perná
Tonio: Minsoo Ahn
Beppe: Raman Hasymau
Silvio: Daniel Kfelíř
Orchestr, sbor a balet Moravského divadla
Olomouc, Dětský pěvecký sbor – BoDo centrum, o.s. pod vedením Hany Vyroubalové
Sedlák kavalír je příběhem lásky a nevěry, který skončí
tragickou smrtí. Dramatický děj je podpořen i strhující hudbou, která umocňuje
všechny nálady a emoce. Komedianti jsou
vedle toho tematicky vrstevnatější. Jedním z témat, které se nakonec pro
inscenační tým stalo klíčovým, je život umělců a jejich postavení ve
společnosti. Současně je v Komediantech zásadní motiv divadla na divadle.
Poznáme, co je nazkoušené a co vzniká v rámci improvizace? Co je divadlo a co
je realita? Co je záměrné a co se vymyká kontrole?
Premiéra: 15. prosince 2023 v Olomouci
Nastudováno v italském originále,
české a anglické titulky
Délka představení včetně jedné
přestávky: 3 hodiny
Foto - Tereza Valnerová
Pořadatel festivalu
Hlavní partner festivalu
S podporou
Partneři festivalu
Hlavní mediální partner festivalu
Mediální partneři festivalu
This site was created with the Nicepage